Protikomunistický odboj a odpor na Milevsku – medailony

Zdena Řezáčová – Pešičková (1933)

Zdena Řezáčová se narodila ve Vlksicích na Milevsku v rodině drobného zemědělce. V roce 1950 dokončila měšťanskou školu a nastoupila do továrny na vzduchotechniku Janka. Zanedlouho byla vybrána na okresní oddělení ministerstva vnitra v Milevsku, kde pracovala jako písařka v hodnosti mladší seržantky.

Počátkem roku 1954 se seznámila s Františkem Pešičkou, který se od mládí přátelil s Bohumilem Šímou, Jiřím Řezáčem a dalšími mladíky z okolí, kteří tvořili jádro odbojové organizace Černý lev 777. Dne 4. dubna 1954 hovořil Pešička s Řezáčovou o činnosti zmíněné organizace. Tvrdil jí například, že se spolu s Bohumilem Šímou účastnil bombových útoků na sekretariáty OV KSČ v Milevsku a Sedlčanech, a podrobně ji informoval o dalších akcích. Druhý den Řezáčová vše oznámila v místě svého pracoviště na OO MV v Milevsku, kde vypracovala podrobnou zprávu o svém rozhovoru s Pešičkou. V průběhu následujících dvou měsíců vypracovala ještě několik zpráv ze setkání s Pešičkou, se kterým mezitím navázala známost. Dne 2. července 1954 byla předvolána k výslechu na oddělení StB v Českých Budějovicích, kde jen potvrdila již dříve uvedené výpovědi. V následujících dnech byli zatčeni Bohumil Šíma, František Pešička, Jaroslav Sirotek, Josef Novák, Jiří Dolista, Karel Kothera, Ladislav Šimek a Jiří Řezáč, kteří byli po tvrdých výsleších obviněni z velezrady a dalších trestných činů. Šíma, Sirotek a Řezáč byli odsouzeni k trestu smrti, ostatní k dlouholetému odnětí svobody. František Pešička strávil ve vazbě půl roku. Krátce po soudu byl propuštěn a za necelý půlrok se za něj Zdena Řezáčová provdala. Manželé Pešičkovi pak žili celý život v Milevsku.