Velké a malé příběhy moderních dějin – rok 1989

Projekt „Velkých a malých příběhů moderních dějin“, který se váže k historickým událostem roku 1989, je dalším počinem Ústavu pro studium totalitních režimů v oblasti vzdělávání. Primárně má sloužit jako určitý modelový příklad užití metody orální historie v pedagogické praxi. Tímto svým zaměřením navazuje na projektový výstup, který byl realizován v minulém roce a tematizoval události roku 1968. Chce-li výuka dějepisu zaujmout, pak musí být minulost prezentována pluralitně jako jistá forma otevřeného dialogu. Hlavním smyslem tohoto projektu, stejně jako v minulém roce, je otevřít studentům pohled na dějiny, který se liší od oficiálních schémat vytvářených profesionálními historiky. Individuální, rodová historie dává možnost nahlédnout „velké“ dějiny v konkrétním kontextu, čímž se stávají bližší a pochopitelnější. Projekt „Malé a velké příběhy moderních dějin“ není pouze nahodilou akcí prověřující schopnosti a znalosti jednotlivých studentů, ale je koncipován jako východisko k dlouhodobější reflexi individualizované rodinné paměti a práci s ní v rámci školního vzdělávání. Historická fakta tak dostávají konkrétní rozměr, který často chybí pro jejich lepší pochopení. Tento projekt představuje studentům moderní dějiny jiným způsobem, zbavujícím je ideologických zátěží, v druhé řadě pak vede k vytvoření databáze příběhů, které mohou sloužit dále jako pomůcka v rámci výuky moderních dějin. Rok 1989 je v našich dějinách okamžikem zásadní změny. Diskuse o povaze těchto změn ještě zdaleka neskončila, ale jedno je jisté: od popisu procesů a událostí se zvolna přechází k jejich interpretaci. I tento relativně koncentrovaný okamžik zlomu byl ovšem různým způsobem prožíván. Cílem našeho projektu není pouze zachycení přechodu od komunistického režimu k demokracii v konkrétních lokalitách, ale také subjektivní prožitky lidí, kteří byli svědky a většinou i přímými aktéry těchto změn. Studenti tak nepracují s předem připravenými schématy, ale aktivně se podílejí na získávání informací. Prezentované výstupy pak mohou být jakousi genealogickou výsečí příběhu celé rodiny, což ovšem není nutně podmínkou. Z hlediska možného obecného posouzení projekt nabízí i konkrétní východiska pro oblast mediální výchovy, kdy si studenti sami aktivně vyhledávají relevantní informace s nutností jejich dalšího zpracování.

STRUKTURA PROJEKTU:

Projekt má velmi jednoduchou strukturu, která umožňuje, aby se do něho mohla zapojit jakákoli škola. Výhodou je, že činnost jednotlivých škol není vázána na ostatní. Dotazovaní pamětníci (často rodinní příslušníci) figurují v projektu jako anonymizované (pokud se pamětník nerozhodl uveřejnit své jméno) osoby, u nichž je uveden pouze věk, pohlaví, původ, vzdělání, zaměstnání, nikoliv vlastní personálie. U každého výstupu musí být zajištěn formální souhlas pamětníka, pokud tento nebyl získán, příspěvek nebude zveřejněn. Každá škola získá pro prezentaci svých výstupů místo na webové stránce Ústavu pro studium totalitních režimů (sekce vzdělávání).

HARMONOGRAM PROJEKTU:

  1. únor, březen 2010: metodické školení (smysl projektu, jeho struktura, cíle, jak vést rozhovor, hlavní témata, atd.)
  2. duben – květen 2010: rozhovor s pamětníkem a jejich zpracování
  3. červen 2010: předání materiálů pracovníkům ústavu (červenec)
  4. září, říjen 2010: vyhodnocení, prezentace nejzdařilejších výstupů na půdě ÚSTR, medializace projektu

Samotné otázky se dotýkají následujících okruhů:

  • identifikace pamětníka (anonymizovaně: tj. věk, původ, vzdělání, přibližně bydliště, nikoli vlastní personálie) a jeho postoje
  • politická zkušenost 70. a 80. let (angažovanost, (ne)důvěra v režim, očekávání)
  • každodennost konce 80. let, změny roku 1989 v mezinárodním kontextu (spotřeba, kultura – televize, hudba, knihy, disent, občanská angažovanost)

    • osobní život a politika (co tehdy prožíval/a)
  • atmosféra roku 1989

    • jak vnímali opoziční demonstrace během roku
    • co/kdo symbolizoval změny
      • v kontextu „velkých“ dějin
    • v lokálním měřítku (pracoviště, bydliště,…)
    • jaká měli očekávání (předpokládali spíše „polský“ nebo „čínský“ scénář?)
  • listopadová revoluce

    • jak probíhala v jejich lokálním kontextu
      • kdo byl aktivní (lidé ze šedé zóny, místní disidenti, staří osmašedesátníci…?)
      • jak se aktivizovala veřejnost
      • jak fungovaly místní mocenské struktury (nomenklatura, Lidové milice, místní VB,…)
    • co se pro ně stalo zlomovým okamžikem
    • co formovalo jejich postoje během listopadové revoluce
    • kdy měli pocit, že „došlo ke zlomu“?
    • kdo pro ně byl nejdůvěryhodnější / kdo byl garant správného vývoje
      • jaký koncept změny vnímali jako nejpravděpodobnější, jaký jako nejdůvěryhodnější: Havel, Adamec, Dubček,…
    • jak vnímali roli médií: ČST, rozhlas, informační kampaň OF (byla účinná?)
  • postoj vůči listopadové revoluci

    • vnímali ji jako pozitivní změnu?
    • vnímají ji dnes jako pozitivní změnu?, dnešní pohled (pamětníka): konfrontace s původními představami, pohled na transformační proces, naplněná, nenaplněná očekávání, korekce, důvody,…
  • jsou dnešní poměry spíše podobné těm předlistopadovým nebo se od nich spíše liší?
  • listopadové dny a jejich reflexe

    • co registrovali, čeho si všímali
    • svědectví/ příběh
    • vzpomínka/ předmět/ místo
    • pramen/ artefakt

V rámci každého tématu by se mohly objevit tyto formáty: text, fotografie, audio, video. Případné návštěvníky webové stránky žádáme o jistou shovívavost vzhledem k jednotlivým výstupům. Pro mnohé studenty byla práce na tomto projektu jejich prvotní zkušeností s metodou orální historie. Dané příspěvky tudíž nenaplnily ve všech případech zcela přesně zadání, což ovšem nijak nesnižuje jejich výpovědní hodnotu a autenticitu, která je pro zpracovávané téma nesmírně podnětná a důležitá. Některé materiály bylo třeba upravit z čistě technických důvodů. Projektu se zúčastnily tyto školy:

Děkujeme všem studentům, kteří se do projektu „Velkých a malých příběhů moderních dějin“ zapojili, doufáme, že i pro ně samotné byla práce podnětná a zajímavá. Dále děkujeme pedagogům, kteří tomuto projektu v přípravné fázi věnovali svůj čas a energii.