Kniha historika Jana Synka mapuje protikomunistickou činnost Milady Horákové

O Miladě Horákové často slýcháme, že byla „obětí vykonstruovaného politického procesu“. Co to však znamená? Stala se jen obětí účtování komunistů s potenciálními odpůrci a dřívějšími politickými oponenty, nebo skutečně proti komunistickému režimu vyvíjela nějakou činnost? Žádný odborný ani publicistický text se dosud podrobněji nevěnoval jejím aktivitám namířeným proti komunistickému režimu. Právě tyto aktivity se snaží zmapovat kniha historika Jana Synka z Ústavu pro studium totalitních režimů s názvem Mám klid ve svém svědomí. Milada Horáková ve střetu s komunistickým režimem.

„Odkaz Milady Horákové se často zjednodušuje na okolnosti posledních několika týdnů jejího života ohraničených začátkem monstrprocesu s tzv. ‚vedením záškodnického spiknutí proti republice‘ a popravou odsouzených. To považuji za poněkud nepatřičné. Milada Horáková byla po celý život velice činorodá a altruistická, byla zásadovou demokratkou a člověkem politickým ve smyslu služby veřejnosti a demokratickému zřízení,“ vysvětluje autor knihy Jan Synek, který v ÚSTR vede oddělení agendy zákona o třetím odboji.

Když před několika lety do jeho oddělení dorazila žádost o stanovisko ve věci udělení osvědčení účastníka odboje a odporu proti komunismu pro Miladu Horákovou, bylo nutno zpracovat kvanta archiválií a zjistit skutečný rozsah její protikomunistické činnosti. „Milada Horáková některé formy odboje a odporu proti komunistickému režimu sama odmítala, snažila se od nich odrazovat i svoje známé a spolustraníky. Možná proto dnes mezi historiky nepanuje shoda na hodnocení jejích protirežimních aktivit. Pečlivým zkoumáním dostupných pramenů lze však doložit, že na komunistický režim měla jasný názor, který nikdy nezastírala, a že proti němu jednala vědomě, bez ohledu na rizika, která podstupovala. Toto své jednání navíc nikdy nepopírala a přijala vyměřený trest, který samozřejmě nebyl adekvátní a posloužil jako exemplární pro výstrahu všem potenciálním odpůrcům totalitního režimu, zcela podle sovětského vzoru,“ dodává Synek.

Pro úplnost je třeba dodat, že v září 2019 byl Miladě Horákové Ministerstvem obrany ČR přiznán status účastníka odboje a odporu proti komunistickému režimu ve smyslu zákona č. 262/2011 Sb.

V knize jsou použity mimo jiné některé dosud nepublikované či málo známé fotografie z vyšetřovacího spisu vedeného k Miladě Horákové, který je uložen v Archivu bezpečnostních složek.

O Miladě Horákové hovoří Jan Synek s Pavlem Ryjáčkem v podcastu ÚSTR na platformách Soundclound a Spotify.

Podívejte se na video o restaurování spisu č. V-6301 MV:

Ohlasy v médiích

Článek Na sebe vůbec nemyslela. Když šla Milada Horáková na smrt, další vězeňkyně se modlily (23. června 2020, Aktuálně.cz)

Rozhovor s Janem Synkem (24. června 2020, Radio Proglas), přepis rozhovoru zde.

Rozhovor s Janem Synkem (24. června 2020, DVTV)

Reportáž Vybrali si ji, protože byla žena.“ Poprava Milady Horákové měla být zastrašujícím trestem (24. června 2020, ČRo Radiožurnál)

Článek „Šlo mi o to, ideově ozbrojit lidi.“ Horáková aktivně iniciovala odpor proti KSČ, ukazuje nová studie (25. června 2020, Deník N)

Vystoupení v pořadu 90′ věnovanému osobnosti M. Horákové (25. června 2020, ČT24)

Článek Historik: Komunistům vadila snaha Horákové bránit svobodu (25. června 2020, Ceskenoviny.cz/ČTK)

Reportáž Odkaz Milady Horákovej v Televíznych novinách (26. června, TV Markíza)

Článek Sedmdesát let od justiční vraždy Milady Horákové (26. června 2020, Novinky.cz)

Rozhovor s Janem Synkem (27. června 2020, irozhlas.cz)

Rozhovor s Janem Synkem (27. června 2020, Budějcká drbna)