Jak fungovalo Gestapo v Protektorátu Čechy a Morava? Kolik lidí zatklo a působily u tajné policie také ženy? A jak vypadal takový typický velitel Gestapa z Protektorátu? Na tyto a další otázky odpovídá spoluautor publikace, historik Jan Zumr z Ústavu pro studium totalitních režimů.

Snílci a romantikové, kteří dodnes vzývají „dobu temna socialismu“, chyběli na jedinečné přednášce Františka Stárka Čuňase. Řeč byla o undergroundu, o kultuře 60. let, o atmosféře dané epochy, ale také o dopadech „buržoazního křepčení“ a jejího neblahého vlivu na socialistickou mládež.

V obecném povědomí i některých politických a odborných debatách přežívají mýty o ekonomické a sociální situaci před rokem 1989. Právě na ně se zaměřil seminář Ústavu pro studium totalitních režimů, který proběhl v Paláci Archa.

Oficiální uvedení knihy Popravení z politických důvodů v komunistickém Československu proběhlo ve středu 4. prosince v sídle Ústavu pro studium totalitních režimů v Paláci Archa v Praze. Konferenční sál praskal doslova ve švech …

Součástí Státní bezpečnosti byla také Správa pasů a víz federálního ministerstva vnitra. Mezi její úkoly patřila i evidence emigrantů z Československa. K tomu sloužily evidenční knihy, do kterých se pečlivě zapisovaly informace o lidech, kteří opustili republiku.

V pondělí 25. listopadu se v konferenčním sále Archy, sídle Ústavu pro studium totalitních režimů, uskutečnilo setkání ministra pro vědu a výzkum Marka Ženíška, ředitele Ústavu pro studium totalitních režimů Ladislava Kudrny a 1. náměstka ředitele ÚSTR Kamila Nedvědického.

Konference Můj příběh železné opony se letos zaměřila na efektivní metody vyučování moderních dějin na základních a středních školách. Akce se zúčastnili také zástupci Ústavu pro studium totalitních režimů.

Rozhodující události sametové revoluce v roce 1989 proběhly v Praze. S určitým odstupem se k ní začaly přidávat jednotlivé kraje, zejména velká města. Státní bezpečnost většinou nezasahovala a omezila se na monitorování situace.

Dějepisná soutěž studentů gymnázií představuje již řadu let největší setkání středoškolských studentů České a Slovenské republiky. Letošní ročník pod záštitou Ústavu pro studium totalitních režimů se zaměřil na období evropských dějin let 1975-2000.

U příležitosti pětatřicátého výročí 17. listopadu 1989 předal v Praze ministr zahraničních věcí Jan Lipavský medaile Za zásluhy o diplomacii. Mezi celkem 17 oceněnými byl také člen Rady Ústavu pro studium totalitních režimů Martin Palouš.