Ústav pro studium totalitních režimů připravil projektová dopoledne pro školy, která propojují film, dějepis, občanskou výchovu a mediální gramotnost. Studenti mají možnost nejen sledovat filmy, ale také diskutovat, analyzovat a porozumět mechanismům totalitní moci a manipulace.

V ternopilském knihkupectví Je na západní Ukrajině se v neděli 8. února uskutečnilo představení a diskuse nad ukrajinským vydáním knihy Živé pochodně v sovětském bloku. Knihu uvedli její autor Petr Blažek a překladatel do ukrajinštiny Radomyr Mokryk.

Až v dalekých Košicích jsme ve čtvrtek 6. února veřejnosti představili knihu Zakázaná výstava 77. Důvod je nasnadě – tam se totiž celý příběh, o něm tato publikace pojednává, totiž před téměř 50 lety celý odehrál.

Ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů v rozhovoru vysvětluje, proč je připomínání konkrétních lidských osudů klíčové pro dnešek, jaký význam nese symbol skleněného ametystu a proč svoboda není abstraktní pojem, ale výsledek osobní odvahy a odpovědnosti.

V pondělí 2. února 2026 převzal hudebník, básník, signatář Charty 77 a výrazná osobnost československého undergroundu Vratislav Brabenec Cenu Václava Bendy. V důsledku svého postoje byl dlouhodobě vystaven systematickému tlaku ze strany Státní bezpečnosti.

Letošní udílení Cen Václava Bendy bylo koncipováno s důrazem na ocenění osobností, do jejichž životů tragicky zasáhly oba totalitní systémy – nacistický i komunistický. Celkem Ústav pro studium totalitních režimů za rok 2025 ocenil 12 osobností, z toho pět in memoriam.

V Senátu PČR se uskutečnilo již sedmnácté udílení Cen Václava Bendy. To každoročně uděluje Ústav pro studium totalitních režimů osobnostem, jež se významně zasloužily o odpor proti totalitním režimům a obranu lidské svobody, svědomí a demokracie.

Příběh Zakázané výstavy 77, legendární multižánrové akce studentů Střední uměleckoprůmyslové školy v Košicích z jara 1977, znovu přichází do centra pozornosti. Stejnojmenná kniha se nyní představí v Košicích na Slovensku – v místě, kde se celý příběh před 49 lety odehrál.

Evropská síť pro paměť a solidaritu (ENRS), jejíž součástí je také Ústav pro studium totalitních režimů, připravila informačně-vzdělávací kampaň Umění vzpomínání, která odhaluje méně známý rozměr historie koncentračních táborů a ghett – vznik umění v podmínkách dehumanizace.

Historička Pavla Plachá v rozhovoru u příležitosti Mezinárodního dne obětí holokaustu upozorňuje na často opomíjenou ženskou zkušenost holokaustu a připomíná konkrétní jména žen a dívek, jejichž příběhy by neměly zmizet v anonymitě minulosti.