
Byla Žofie Veselíková opravdu pouhou obětí totalitních režimů?
(9. 7. 2024) – Oběť Gestapa a Státní bezpečnosti, nebo spíš bezohledná hochštaplerka, jejíž způsoby se nakonec zajídaly i nacistům? Takové otázky napadnou při detailnějším rozboru dramatického životního příběhu Žofie Veselíkové, kterou nejen její dcera – operní pěvkyně Soňa Červená – líčila jako oběť totalitních režimů. Jak ale ukazují archivní prameny, které prozkoumala historička Pavla Plachá z Ústavu pro studium totalitních režimů, životní příběh Veselíkové byl mnohem temnější a rozporuplnější.
„Styky s Němci, spekulantka, vdavekchtivá vdova, to vše jsem byla.“
„Životní vzlety i pády Žofie Veselíkové pramenily z její neklidné povahy a touhy po životě v přepychu. Pro dosažení svých cílů volila prostředky jdoucí nejen za hranu obyčejné lidské slušnosti, nýbrž i vykazující znaky podvodného jednání. Poměry nastolené v Protektorátu Čechy a Morava jí k takovému jednání poskytovaly řadu příležitostí,“ tvrdí ve svém článku Plachá. Jak dodává, ke spolupráci s německými okupanty nevedly Veselíkovou ideologické pohnutky. Její vztah k nacistickému režimu byl ve své podstatě neutrální a totéž platí i o jejím češství či vztahu k Židům. „Nejvyšší metou jí byl její vlastní prospěch, touha patřit k vyšším kruhům, mít hmotné statky, moc a vliv. V honbě za nimi postupovala bezohledně a postupně ztrácela soudnost. Přecenila své možnosti a schopnosti a svou „hru s ohněm“ nakonec prohrála,“ píše v závěru svého článku historička Pavla Plachá z Ústavu pro studium totalitních režimů.
Celý článek si můžete přečíst v nejnovějším vydání historické revue Paměť a dějiny, který je aktuálně v prodeji ve vybraných knihkupectvích a zcela jistě vždy v eshopu Kosmas.cz. Pokud chcete celý 140stránkový časopis dostat až do své schránky, a s ním i další tři čísla tohoto ročníku, pak si zařiďte předplatné (za pouhých 240 korun) u společnosti SEND.





Nahoře zleva: Statek v Olbramovicích, který Veselíková podvodně získala od rodiny Pollakových / S manželem Jiřím Červeným na dovolené / Dole zleva: Kriminální inspektor Gestapa Oskar Fleischer / Vila Veselíkov na novoročence z roku 1938 / Veselíková krátce po návratu z koncentračního tábora Ravensbrück (foto Archiv bezpečnostních složek, Národní archiv a SOA v Třeboni)
Připravil JAKUB ŠAFRÁNEK
Související:
- Historická revue Paměť a dějiny 1/2024 s životním příběhem Žofie Veselíkové