AKCE: Libor Svoboda o jazykové situaci na Ukrajině

Jazyková situace na Ukrajině bude hlavním tématem debaty ukrajinistů a historiků v pátek 23. září od 17 hodin v sále číslo 16 v pražském K-centru na Senovážném náměstí 23. V debatě s podtitulem Historický vývoj a skutečnost vystoupí ukrajinisté Rita Lyons Kindlerová a Alexej Sevruk a historik Libor Svoboda z Ústavu pro studium totalitních režimů, který seznámí především s historickými předpoklady pro dnešní jazykovou situaci v zemi: „Ukrajina se nachází na rozhraní rozsáhlých stepí táhnoucích se daleko za Kaspické moře, hluboko do střední Asie, lesnatých rovin, Karpat, Balkánu a severního pobřeží Černého a Azovského moře. Zatímco západ, střed a sever dnešní Ukrajiny byly od prvního tisíciletí většinově osídleny slovanským obyvatelstvem, stepní oblasti na jihu a východě byly od starověku ovládány kočovnými kmeny, převážně turkického původu. Strategická poloha, úrodná země i zásoby nerostných surovin byly důvody, proč o toto území spolu od raného středověku bojovali Tataři, Litevci, Poláci, Rusové i Turci. Po celá staletí bylo ukrajinské území rozděleno mezi více státních útvarů, Kyjevské Rusi, Litvy, Polska, Ruska, Osmanské Říše, Uher, Rakouska-Uherska, Československa a SSSR.  Specifickou oblastí byly Krym a přilehlé stepi, které byly od 15. do konce 18. století pod kontrolou tatarského Krymského chanátu, jehož prostřednictvím se v této oblasti snažila svůj vliv upevnit Osmanská říše. V současných hranicích se Ukrajina definitivně dotvořila až v polovině století 20. Charakteristickým rysem Ukrajiny vždy byla a je národnostní, kulturní náboženská i jazyková pestrost. Vedle Ukrajinců zde žili a žijí i Rusíni, Rusové, Poláci, Tataři, Židé, Řekové, Arméni, Rumuni, Romové, ale i Češi nebo Němci. Komplikovaná historie a střídání a střetávání různých etnických a kulturních vlivů se přirozeně odrazily nejen v kultuře a společenském a náboženském životě Ukrajiny a jejích obyvatel, ale i na ukrajinském jazyce.“

V další debatě hosté pohovoří o rozšíření a rozvrstvení ukrajinštiny, také o dialektech a sociolektech na Ukrajině, či o tom, jaká je situace s rusko-ukrajinským bilingvismem nebo jak by se měla správně přepisovat toponyma z ukrajinštiny do češtiny. Akci spolupořádají Ústav pro studium totalitních režimů, Jednota tlumočníků a překladatelů, Česká asociace ukrajinistů a Národní knihovna ČR – Slovanská knihovna.


V debatě vystoupí historik ÚSTR Libor Svoboda (nahoře) a ukrajinisté Rita Lyons Kindlerová a Alexej Sevruk

Připravil MARTIN VACEK

Foto ÚSTR a archiv