Dokumentace popravených Čechoslováků za druhé světové války v Berlíně-Plötzensee

Ke stěžejním projektům výzkumu období nacistické okupace patří postupná dokumentace obětí druhé světové války z řad občanů protektorátu Čechy a Morava, respektive odsouzených soudy činnými jak v protektorátu, tak na území německé říše. Pro hlubší poznání této problematiky jsou nepostradatelné fondy č. 134 (Německé soudy v protektorátu) a č. 141 (Německé soudy v říši) uložené v Archivu bezpečnostních složek (ulice Na Struze 3, Praha 1). Zvláštní pozornost chceme věnovat popraveným československým odbojářům a mapovat jednotlivá místa, vězeňská zařízení a popraviště, kterými prošli a která se pro ně stala osudnými.

Prvním takovým počinem bude vytvoření soupisu československých občanů popravených v letech druhé světové války v berlínské věznici Plötzensee. Dnes se na tomto místě nachází Památník Plötzensee (Gedenkstätte Plötzensee: http://www.gedenkstaette-ploetzensee.de), jež eviduje v letech 1933-1945 téměř 3000 popravených – z toho přibližně 700 občanů bývalého Československa. Čechoslováky popravené v Plötzensee odsoudil v převážné většině Lidový soudní dvůr v Berlíně, z části pak berlínský zvláštní soud. Objevíme mezi nimi muže i ženy, mladistvé i staré, především pak lidi středního věku všech společenských vrstev a povolání. V naprosté většině rozsudků převládají politické důvody (příprava velezrady, napomáhání nepříteli, vlastizrada, velezrada, zpravodajská činnost, špionáž a další), v menší míře pak hospodářské či kriminální delikty.

Čechoslováci zaujímají mezi příslušníky jednotlivých národů, co do počtu popravených v Plötzensee, druhé místo, což je jedním z dokladů odhodlanosti obyvatel českomoravského protektorátu přispět k porážce nacistického Německa a obnovit tak samostatný stát. Připomenutí jmen a životních příběhů těch, kteří vstoupili do protinacistického odboje a zaplatili za to vlastním životem, rozšiřuje rozměr prostého historického bádání i o morální dimenzi: Neměli bychom zapomínat na ty jedince, kteří se činorodě podíleli na uchování národního charakteru a bojovali za svobodu pospolitosti, jejíž byli součástí. Přičemž Plötzensee představuje jedno z mnoha míst, kde toto jejich úsilí bylo tragicky ukončeno.

Prameny a výsledky našeho výzkumu budou průběžně prezentovány v podobě článků a studií (časopis Paměť a dějiny, sborník Securitas Imperii) a výstupů na webových stránkách Ústavu pro studium totalitních režimů. Naším záměrem je zakončit tento dlouhodobý projekt (do konce roku 2010, nejpozději v průběhu roku 2011) knižním vydáním životopisných medailonů jednotlivých popravených a jejich osudy též přiblížit širší veřejnosti formou výstavy.

Životopisy popravených

  • Jiří Sedmík (Biografický medailon legionáře, diplomata a odbojového pracovníka popraveného dne 18. prosince 1942 v Plötzensee.)
  • Jan Böhm (Biografický medailon Jana Böhma popraveného dne 20. května 1943 v Plötzensee.)

Vybrané archivní dokumenty

Rešerše

Vybraná literatura a dokumenty k popraveným Čechoslovákům za 2. sv. války

  • DOSOUDIL, František: Kniha obětí nacistického násilí za druhé světové války z okresu Pardubice (léta 1938-1946). Pardubice 2005.
  • Ehrenbuch der Opfer von Berlin-Plötzensee. Westberlin 1974.
  • HAVEL, Josef: Oběti předcházejí vítězství. Ústí nad Orlicí 2005.
  • KÁRNÝ, Miroslav: Československé oběti německé okupace 1938-1945. In: Cesta do katastrofy. Československo-německé vztahy 1938-1947. (Ed. Ivona Řezanková), Vrůtky 1993, str. 113-119.
  • ŠKORPIL, Pavel: Problémy vyčíslení životních ztrát u československých obětí nacionálně socialistického Německa v letech 1938-1945. In: Cesta do katastrofy. Československo-německé vztahy 1938-1947. (Ed. Ivona Řezanková), Vrůtky 1993, str. 121- 123.
  • ŠKORPIL, Pavel: K problematice počtu československých obětí nacionálně socialistického Německa v letech 1938-1945. In: Terezínské listy, sv. 21/1993, str. 60-80.
  • THIELE, Vladimír: Žaluji: Pankrácká kalvárie. Díl 1,2. Praha 1946.