V prostorách Památníku Plötzensee v Berlíně se v úterý 9. září uskutečnila vzpomínková akce na počest českých obětí nacistické perzekuce. Pietního aktu se zúčastnila také Pavla Plachá, vedoucí Oddělení výzkumu období 1938–1945 v Ústavu pro studium totalitních režimů.

V pondělí 8. září 2025 jsme v sídle Ústavu pro studium totalitních režimů „naživo“ představili nové vydání časopisu Paměť a dějiny. To je z velké části zasvěceno problematice obětí komunismu, jejichž ostatky byly uloženy do hromadných hrobů na Ďáblickém hřbitově.

U pomníku Ryszarda Siwiece se 8. září konala každoroční pietní vzpomínka na výjimečného člověka, který se v roce 1968 veřejně upálil na protest proti okupaci Československa. Ústav pro studium totalitních režimů se k této vzpomínce připojil, společně s dalšími institucemi a veřejností.

Poslanec František Přeučil byl v roce 1950 v procesu s Miladou Horákovou odsouzen k doživotnímu trestu odnětí svobody. Za účasti vedení Ústavu pro studium totalitních režimů byla v Černošicích tomuto účastníku protinacistického a protikomunistického odboje odhalena pamětní deska.

U příležitosti smutného výročí 21. srpna 1968 vydal Ústav pro studium totalitních režimů letos přesně v tento den knihu „Ivani, táhněte domů, nikdo vás tu nemá rád!“. Ve čtvrtek 4. září byla tato publikace slavnostně pokřtěna za účasti autora a tří vzácných patronů.

Oddělení občanského vzdělávání Ústavu pro studium totalitních režimů připravuje vedle seminářů a workshopů pro učitele základních a středních škol také tematicky zaměřené pracovní listy. Ten, věnovaný komunismu, je právě nově ke stažení.

Rada hlavního města Prahy rozhodla 1. září 2025 o souhlasu s prvními exhumacemi ostatků obětí komunistické perzekuce ze šachtových hrobů na Ďáblickém hřbitově. Pokud bude projekt úspěšný, následovat by měly další exhumace.

Ve dnech 9.–11. září 2025 se v Paláci Archa v Praze uskuteční pátý ročník Letní školy církevních a náboženských dějin. Akce, kterou pořádá Ústav pro studium totalitních režimů s partnery, nabídne intenzívní třídenní program určený studentům, badatelům, pedagogům i širší veřejnosti.

Od srpna 2025 se řízení Odboru výzkumu a vzdělávání Ústavu pro studium totalitních režimů ujímá historik Martin Valenta. Ve vedení chce stavět na odbornosti a kontinuitě, ale zároveň přináší nové důrazy – na vědeckou kvalitu, mezinárodní spolupráci, otevřenost veřejnosti a na vzdělávání.

Ústav pro studium totalitních režimů od září zahajuje nový diskuzní cyklus s názvem Žhavá minulost. Jeho cílem je otevřít prostor pro veřejnou debatu nad historickými tématy, která mají zásadní dopad na naši současnost. V rozhovoru o tom hovoří Kamil Nedvědický, iniciátor projektu.

Ústav pro studium totalitních režimů vydal publikaci, která vzbudila nebývalý ohlas nejen v Česku, ale i na Slovensku. Kniha Popravení z politických důvodů v komunistickém Československu se stala důležitým impulzem k česko-slovenské debatě o zločinech komunismu.

Letošní Letní škola pro učitele Ústavu pro studium totalitních režimů se zaměřila na aktuální a palčivé téma: dezinformace ve výuce moderních dějin, manipulace s historickými fakty a potřebu rozvoje mediální gramotnosti.

Před budovou Českého rozhlasu v Praze se uskutečnil pietní akt, připomínající 57 let od okamžiku, kdy do Československa vpadla vojska Varšavské smlouvy, aby násilně ukončila pokus o reformu komunistického režimu a občanskou emancipaci známou jako pražské jaro.

Během letošních Dnů česko-německého setkání v Plzni byla mimo jiné zpřístupněna také německá verze výstavy Ústavu pro studium totalitních režimů pod názvem Hammer und Amboss. Der Weg der katholischen Kirche im Protektorat Böhmen und Mähren 1939-1945.

Ústav pro studium totalitních režimů byl oceněn Mezinárodní cenou za spolupráci a demokratické hodnoty, kterou mu udělil Evropský institut pro poznání holocaustu a totalitarismu (IECHT). Cenu v pátek 8. srpna 2025 osobně převzal první náměstek ředitele Kamil Nedvědický.

Novým ředitelem Odboru výzkumu a vzdělávání Ústavu pro studium totalitních režimů byl 1. srpna 2025 jmenován historik PhDr. Martin Valenta, Ph.D. Jeho hlavní prioritou bude posílení vědecké kvality výzkumu, podpora mezinárodní spolupráce a propojení výzkumu a vzdělávání.

Ústav pro studium totalitních režimů ve čtvrtek 24. července 2025 navštívil Abdulazim Simçek, odborný asistent v oboru soudobých dějin a historik z Dide University v tureckém İzmiru, a to v rámci programu ERASMUS+.

Vláda ČR nedávno rozhodla o exhumaci první šachty na Ďáblickém hřbitově. Mělo by se jednat o ostatky odbojářů ze skupiny Praha-Žatec – Karla Sabely, Miloslava Jebavého a Viléma Soka-Siegera. Právě dnes 18. července uplynulo 76 let od jejich popravy v pankrácké věznici.

Ústav pro studium totalitních režimů byl oceněn Mezinárodní cenou za spolupráci a demokratické hodnoty, kterou mu udělil Evropský institut pro poznání holocaustu a totalitarismu (IECHT). Cena byla ÚSTR slavnostně předána 20. června 2025 ve španělské Huesce.

Kniha Sametová revoluce v regionech, kterou vydal Ústav pro studium totalitních režimů, rozšiřuje pohled na přelomový rok 1989 za hranice hlavních měst a celostátních událostí. O obsahu jsme vedli rozhovor s jejími editory – Jiřím Petrášem (JMČB) a Liborem Svobodou (ÚSTR).

Vláda České republiky ve středu 9. července 2025 schválila závěrečnou zprávu odborné komise, která se zabývá otázkou masových hrobů na Ďáblickém hřbitově. Klíčovou roli v této komisi sehrál Ústav pro studium totalitních režimů.

Na Pražském hradě proběhla včera oficiální rozlučková návštěva polského prezidenta Andrzeje Dudy. Mezi pozvanými hosty na slavnostní oběd byl také Ladislav Kudrna, ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů.

Ústav pro studium totalitních režimů vydává nový informační materiál s názvem LIST ÚSTR – krátký, přehledný leták, ve kterém najdete to nejdůležitější, co se u nás v poslední době událo, i co chystáme.

Až do 10. srpna 2025 lze navštívit výstavu Kladivo a kovadlina – Cesta katolické církve Protektorátem Čechy a Morava na poutním místě na Velehradě. Poté se přesune do Vranova u Brna. Výstava vznikla ve spolupráci Ústavu pro studium totalitních režimů a Památníku Terezín.

Senát Parlamentu ČR schválil soubor tří zákonů, které umožní odškodnit osoby perzekvované komunistickým režimem v bývalém Československu. Ústav pro studium totalitních režimů pak hraje v celém procesu významnou roli.

Výrazný ohlas zaznamenala při svém představení na Slovensku publikace Popravení z politických důvodů v komunistickém Československu, kterou vydal Ústav pro studium totalitních režimů. Zájem vzbudila nejen přímo na besedě v Bratislavě, ale poté i u řady tamních médií.

V uplynulém týdnu se v polské Varšavě uskutečnilo výroční zasedání Evropské sítě paměť a solidarita (ENRS), kterého se jménem České republiky zúčastnili zástupci Ústavu pro studium totalitních režimů. Projednával se také návrh strategie ENRS na období 2026–2030.

Na Ďáblickém hřbitově v Praze jsme připomněli památku obětí komunistického režimu, které zde stále leží roztroušeny v sedmi desítkách hromadných hrobů u severní zdi pohřebiště. Ústav pro studium totalitních režimů, který akci společně s SBPV pořádá, zastupoval Kamil Nedvědický.

Zástupci veřejné správy, církví, paměťových institucí i široké veřejnosti si v těchto dnech připomínají tragické výročí 75 let od justiční vraždy JUDr. Milady Horákové. Jeden z pietních aktů se konal před kostelem Českobratrské církve evangelické v Praze na Smíchově.

Ústav pro studium totalitních režimů spustil koncem května unikátní webový portál Popravenizavalky.cz. Rozsáhlou databázi popravených Čechoslováků z rozhodnutí nacistické justice jsme tentokrát představili historikům, badatelům a archivářům.

U příležitosti 50 let od sepsání slavného dopisu Václava Havla adresovaného generálnímu tajemníkovi ÚV KSČ Gustavu Husákovi se uskutečnila debata odborníků organizovaná Ústavem pro studium totalitních režimů.

V Plzni se konala mezinárodní interdisciplinární konference s cílem propojovat právní historiky s odborníky z dalších právních disciplín. Mezi vystupujícími byl také Kamil Nedvědický, 1. náměstek ředitele Ústavu pro studium totalitních režimů.

Ve středu 18. června 2025 se v Resslově ulici v Praze uskutečnil tradiční pietní ceremoniál na památku československých parašutistů a jejich spolupracovníků, kteří padli v boji proti nacistické okupaci.

Letošní hlavní Cenu Miroslava Ivanova za literaturu faktu získal historik Petr Mallota a kolektiv za knihu Popravení z politických důvodů v komunistickém Československu, kterou na konci minulého roku vydal Ústav pro studium totalitních režimů s Nakladatelstvím Academia.

Ředitel Ladislav Kudrna se rozhodl podělit se o své dojmy z jednotlivých dnů konference, jíž se v minulém týdnu za Ústav pro studium totalitních režimů v Helsinkách zúčastnil. Nejen proto, aby čtenářům přiblížil její obsah, ale také abych dal nahlédnout do přirozeného rytmu odborné práce.

Na Evropském sympoziu paměti vystoupil také ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů docent Ladislav Kudrna s mimořádně ceněným příspěvkem. V rámci závěrečného panelu debatovali účastníci na téma „odkaz Helsinek“ v globálním kontextu.

V Lidicích se uskutečnil každoroční pietní akt k připomenutí tragického vyhlazení obce nacisty v roce 1942. Ústav pro studium totalitních režimů na místě zastupovali ředitel Ladislav Kudrna a 1. náměstek ředitele Kamil Nedvědický.

Vedení Ústavu pro studium totalitních režimů se zúčastnilo mezinárodní konference 13th European Remembrance Symposium & International Conference on the 50th Anniversary of the Helsinki Final Act: The Spirit of Helsinki Then and Now, která proběhla v Helsinkách.

V malebném prostředí obce Svatý Jan pod Skalou se uskutečnil již třetí ročník letní školy pro středoškolské studenty, který spolu s Muzeem paměti XX. století připravilo Oddělení občanského vzdělávání Ústavu pro studium totalitních režimů.

Poslanci schválili novelu zákona č. 248/2020 Sb., která významně rozšiřuje řady osob, které mohou žádat o odškodnění po občanech zraněných a zemřelých během demonstrací při prvním výročí okupace Československa vojsky pěti států Varšavské smlouvy v srpnu 1969.