ZPRÁVA: ÚSTR přezkoumá působení soudce Roberta Fremra za komunistického režimu

Badatelé Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) budou studovat působení soudce Roberta Fremra v rámci komunistické justice mezi lety 1982-89.

Soustředí se na dvě kauzy. První je případ z roku 1988, který novináři označují jako „Olšanské hřbitovy“ (téma otevřel server Hlídací pes, nejnovější vývoj zachycuje například CNN Prima News). Důkazní materiál použitý v soudním procesu, vedený Fremrem, manipulovala Státní bezpečnost (StB). Ke kauze „Olšanské hřbitovy“ se v Archivu bezpečnostních složek nachází sedm kartonů archivních materiálů, které doposud nikdo systematicky nestudoval. Historici dále budou zkoumat okruh případů z let 1983–1985, týkajících se soudních procesů s emigranty, které se nacházejí v Archivu hl. města Prahy. Ústav pro studium totalitních režimů již oficiálně požádal o povolení studia daných materiálů. Z předběžné rešerše vyplynulo, že soudce Fremr odsoudil v daném období ve 105 procesech celkem 145 osob. Čtyři obvinění byli odsouzeni k nepodmíněným trestům odnětí svobody, ostatní byli potrestáni v nepřítomnosti.

Emigraci komunistický režim tvrdě trestal podle paragrafu 109 trestního zákoníku z roku 1961 (který byl později několikrát novelizován). Kromě odnětí svobody přicházeli emigranti o majetek a občanství, zatímco jejich příbuzní, kteří zůstali v republice, se stali předmětem šikany komunistického režimu. Za nedovolené opuštění republiky bylo odsouzeno více než 110 000 lidí, což z nich činí nejvíce pronásledovanou skupinu obyvatel v komunistickém Československu. Těmito tresty přitom komunistická justice porušovala nejpozději od roku 1975 (či 1976) mezinárodní dohody, které se zástupci režimu zavázali dodržovat. V roce 1990 proto byly tresty pro emigranty zákonem 119/1990 Sb. označeny za politické a oběti těchto procesů byly plošně rehabilitovány. O tom, jakým způsobem komunistická justice emigraci postihovala, ukázal na příkladu Karla Kryla v revue Paměť a dějiny 03/2014 historik ÚSTR Petr Blažek. Článek si můžete přečíst zde.

„Justiční systém byl mezi lety 1948-89, stejně jako Státní bezpečnost, nedílnou součástí komunistického totalitního režimu a jako takový se v bezpočtu případů přímo podílel na perzekuci jednotlivců, kteří se režimu tak či onak znelíbili. Je nutné mít na vědomí, že za komunismu neexistovala nezávislost soudní, výkonné a zákonodárné moci. Vše sloužilo potřebám moci, vládě jedné strany. Jedním z důvodů, proč byl Ústav pro studium totalitních režimů zřízen, je zkoumat jakým způsobem komunistická represe fungovala a jak dopadala na jednotlivce,“ komentoval zřízení badatelského týmu ředitel ÚSTR Ladislav Kudrna.

Zkoumat období nesvobody včetně činnosti represivních složek komunistické totalitní moci je povinností Ústavu pro studium totalitních režimů, která vyplývá ze zákona č. 181/2007 Sb. Výsledky bádání v obou kauzách budou prezentovány na stránkách historické revue Paměť a dějiny, kterou ÚSTR čtvrtletně vydává.