V Polsku jsme jednali o propojení archivních databází ABS a IPN

(28. 4. 2026) – Zástupci Ústavu pro studium totalitních režimů a Archivu bezpečnostních složek (ABS) se ve dnech 28. a 29. dubna 2026 zúčastnili ve Varšavě mezinárodního setkání pořádaného Instytut Pamięci Narodowej (IPN). Hlavním tématem jednání bylo zpracování, digitalizace a zejména propojení archivních databází evropských paměťových institucí.

České zástupce vedli ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů Ladislav Kudrna, první náměstek ředitele ÚSTR Kamil Nedvědický a ředitel ABS Miroslav Urbánek. Pozvání k účasti obdržel Ladislav Kudrna od vedení IPN v kontextu pokračující spolupráce mezi českými a polskými institucemi zabývajícími se výzkumem moderních dějin a dokumentací totalitních režimů. Klíčovým bodem programu bylo jednání o konkrétních krocích k propojení databází ABS a IPN. Tento projekt má zásadní význam pro efektivnější zpřístupnění archivních materiálů, usnadnění badatelské práce a posílení mezinárodní spolupráce při výzkumu nacistického a komunistického období. Propojení databází umožní lepší sdílení informací o obětech i aktérech totalitních režimů a přispěje k hlubšímu poznání společné historie střední Evropy.

„Tento projekt významně přispívá k mezinárodnímu dialogu a sdílení zkušeností mezi paměťovými institucemi.“

„Účast našich zástupců na této platformě posiluje odborné vazby a podporuje společné úsilí o zachování evropské a globální historické paměti. Propojení databází ABS a IPN vnímáme jako klíčový krok k tomu, aby historická data byla dostupnější, přesnější a lépe využitelná jak pro odbornou, tak i širší veřejnost,“ uvedl ředitel ÚSTR Ladislav Kudrna. „Tento projekt zároveň významně přispívá k mezinárodnímu dialogu a sdílení zkušeností mezi paměťovými institucemi,“ dodal a současně připomněl, že všichni během diskuse potvrdili nezastupitelnost existence ABS v rámci Ústavu pro studium totalitních režimů při vyrovnání se s totalitními režimy 20. století.

Na význam spolupráce upozornil také 1. náměstek ředitele Kamil Nedvědický: „Velmi si vážíme pozvání od polského Institutu národní paměti. Spolupráce v oblasti archivnictví a digitalizace je zásadní nejen pro odbornou komunitu, ale i pro širší veřejnost, která má díky ní lepší přístup k historickým pramenům. Sdílení zkušeností s kolegy z Polska i dalších evropských institucí nám zároveň umožňuje reagovat na nové technologické i odborné výzvy.“

Program dvoudenního setkání zahrnoval odborná jednání v sídle IPN i v jeho archivních pracovištích. Účastníci se seznámili se systémem digitálního archivu IPN, procesy digitalizace a fungováním digitálního depozitáře. Součástí programu byla také návštěva digitalizačních laboratoří, archivních depozitářů a technologického centra „Przystanek Historia“. Zástupci Archivu bezpečnostních složek absolvovali rovněž návštěvu Pamětní místnosti na ulici Strzelecka, která připomíná oběti represí totalitních režimů, a setkání s vedením IPN. Společný program vyvrcholil pracovním jednáním se zastupujícím prezidentem IPN Karolem Polejowským. Vedle řady dalších témat se hovořilo také možnostech prohloubení současné intenzivní spolupráce, realizaci společných akcí a podpoře polských partnerů při zachování současného systému fungování Archívu bezpečnostních složek v ČR.

Účast Ústavu pro studium totalitních režimů na této mezinárodní platformě potvrzuje jeho aktivní zapojení do evropské spolupráce paměťových institucí, mimo jiné v rámci Evropská síť paměti a solidarity. Setkání ve Varšavě zároveň otevřelo prostor pro další společné projekty, které propojují historický výzkum, archivnictví a moderní technologie ve prospěch odborné i široké veřejnosti.