ÚSTR si stojí za zprávou o soudci Robertu Fremrovi
Ústav pro studium totalitních režimů (ÚSTR) se vyjadřuje ke tvrzení soudce JUDr. Roberta Fremra o údajné tendenčnosti zprávy, kterou vypracoval tým badatelů Ústavu a dalších institucí, a jež se zabývá jeho působením v rámci „normalizační“ justice osmdesátých let minulého století.
Kauza Olšanské hřbitovy
Fremr ve svém prohlášení, které 20. října 2023 zveřejnila Česká tisková kancelář (více zde), tvrdí, že o zapojení Státní bezpečnosti (StB) do vyšetřování kauzy „Olšanské hřbitovy“ od začátku věděl a „tuto skutečnost nikdy nepopíral“. Podle serveru Novinky.cz (více zde) ovšem doktor Fremr 1. srpna na Pražském hradě sdělil novinářům, „že se o roli StB dozvěděl teprve minulý týden poté, co na případ upozornil disident Jan Urban.“
Již v červenci 2023 také Robert Fremr na serveru hlidacipes.org (více zde) připustil, že proces StB zmanipulovala, byť tvrdil, že to v době procesu (rok 1988) netušil. „Vždyť tady z toho vyplývá, že řada těch důkazů byla pořízena zjevně protiprávním způsobem a my bychom je vůbec nesměli použít. Paní Eretovou bychom s největší pravděpodobností vůbec nemohli soudit. Strašné vědomí. Bylo to tak dobře připravené a já musím přijmout, že jsem byl naivní. Zmanipulovali nás.“
Jak ale dokládá minulý týden zveřejněná zpráva Ústavu pro studium totalitních režimů, na manipulace ze strany Státní bezpečnosti mělo Fremra upozornit množství již tehdy podezřelých indicií. Kolem celého případu navíc s vědomím R. Fremra běžela masivní propagandistická kampaň, která využívala „práce“ StB.
Soudce má znát právo
Fremr se ve svém tiskovém prohlášení pro ČTK také vyjádřil k případům posuzování tehdejších trestných činů „nezákonného opuštění republiky“. Zpráva v tomto ohledu konstatuje, že byť tyto případy JUDr. Robert Fremr soudil proporčně k jiným tribunálům nadprůměrně a odsoudil za tento skutek 171 osob – po roce 1989 rehabilitovaných –, nebyl oproti jiným soudcům v Praze excesivně aktivistický. Zároveň ale badatelé poukázali na to, že doktor Fremr při vynášení rozsudků nebral ohledy na mezinárodní smlouvy, které Československo řádně ratifikovalo, k jejichž plnění se zavázalo, a jež trestání občanů za opuštění země zakazovalo.
Robert Fremr k tomu uvedl, že se „v době rozhodování této agendy nikdy nesetkal ze strany obhájců s námitkou odkazující na naše mezinárodněprávní závazky, pokud ano, určité bych k ní mohl zaujmout stanovisko“. Zde ovšem platí základní právní poučka iura novit curia, tedy, že soudce zná právo. V trestním procesu se tedy nečeká na námitku advokáta, že věc odporuje mezinárodním závazkům, které byly i v 80. letech minulého století součástí národního práva.
Zpracovalo tiskové oddělení ÚSTR
