ÚSTR navštívil ministr tchajwanské vlády

(6. 9. 2024) – V pátek 6. září 2024 navštívil Ústav pro studium totalitních režimů Lin Ming-hsin, ministr bez portfeje tchajwanské vlády doprovázený pětičlennou delegací. Hlavním cílem návštěvy bylo setkání s vedením ústavu a sdílení zkušeností v oblasti transformačních procesů či zřizování paměťových institucí v nově vznikající demokracii.

Setkání proběhlo přímo v prostorách Archivu bezpečnostních složek v Praze-Braníku. Zahraniční návštěvu přivítali spolu s Ladislavem Kudrnou, ředitelem Ústavu pro studium totalitních režimů a Kamilem Nedvědickým, 1. náměstkem ředitele také zástupci vedení Archivu bezpečnostních složek

„Vzhledem k dlouhodobé absenci specializovaného oddělení pro lidská práva v rámci exekutivy byla u nás implementace politiky lidských práv ztížena,“ prohlásil na úvod Lin Ming-hsin a dodal, že Oddělení pro lidská práva a transformační spravedlnost Výkonného dvora Yuan bylo zřízeno až v roce 2022. Česká republika si při řešení historie autoritářské vlády sice nezvolila cestu ustanovení jednoho stálého specializovaného nezávislého orgánu, který by koordinoval celkovou politiku týkající se transformační spravedlnosti, což ale neznamená, že by tchajwanský model musel být méně stabilní, neboť tzv. transformační spravedlnost zajišťuje taktéž koordinaci a dohled nad zpřístupňováním politických archivů, identifikaci a nakládáním s pachateli. Vlastní koncepce zahraničních kolegů se v mnoha aspektech podobá koncepci činnosti českých paměťových institucí včetně Ústavu pro studium totalitních režimů.

Během téměř dvouhodinového setkání spojeného s prohlídkou prostor Archivu bezpečnostních složek se vedle řady dalších témat hovořilo například o roli široké veřejnosti ve sporech ohledně hodnotových pohledů na historii, strategii zkoumání historie nacistické a komunistické éry a o příkladech vyřešených případů na základě domácích archivních zdrojů. „Ústav pro studium totalitních režimů je největší paměťová instituce v České republice. Naši historikové a odborníci pravidelně vystupují na mezinárodních kolokviích, jsou členy řady vládních i nevládních organizací a často se podílejí na formování nových přístupů v oblasti zkoumání historie,“ prohlásil Ladislav Kudrna, ředitel ústavu, který prosazuje intenzivní zahraniční spolupráci nejen na evropské úrovni od roku 2022, kdy se ujal pozice šéfa instituce.

Podle Kudrny má být zkoumání a napravování zločinů totality přirozeným znakem vyspělých demokracií, ale současně by se nemělo zapomínat na zdůrazňování významu českých osobností v evropském kontextu. „V rámci setkání se nám navíc podařilo dohodnout další spolupráci a sdílení zkušeností z poznávání nedávné minulosti,“ doplnil Kamil Nedvědický.

Ladislav Kudrna na závěr setkání rovněž sdělil, že málokdo ví, že obě země mají společnou minulost. Zmínil, že jako historik napsal několik knih a studií o Češích a Slovácích, kteří bojovali v první válce ve Vietnamu jako příslušníci francouzské cizinecké legie. Po porážce generalissima Čankajška v čínské občanské válce naši legionáři přes území Indočíny doprovázeli ustupující čínské vojáky směřující na Tchaj-wan.