ÚSTR s MPČR zahájily cyklus přednášek o majoru Zemanovi

(24. 4.) – Ústav pro studium totalitních režimů ve spolupráci s Muzeem Policie ČR a za odborné podpory České televize připravil nový cyklus přednášek věnovaný seriálu Třicet případů majora Zemana. Projekt nabídl veřejnosti pohled na tento známý televizní titul v širším historickém a ideologickém kontextu.

Cyklus byl zahájen 23. dubna 2026 v 17 hodin v kinosále Muzea Policie ČR úvodní přednáškou „30 případů majora Zemana: krimi, nebo propaganda?“. Historici Petr Kopal (ÚSTR) a Daniel Růžička (ČT) se zaměřili na vznik seriálu, jeho ideové zázemí i dobovou recepci. „Seriál je mimořádně zrůdný tím, jak účinně dokázal propojit rádoby detektivní, populární žánr s jasně zadaným politickým zadáním. Divákům předkládal jasně strukturovaný výklad komunistických dějin, který měl potvrzovat legitimitu normalizačního režimu,“ uvedl ředitel ÚSTR Ladislav Kudrna.

Na úvodní setkání navážou další přednášky v průběhu května, června a září, které se budou věnovat vybraným epizodám a jejich historickému pozadí. Cyklus tak nabídne detailnější pohled na konkrétní případy i širší souvislosti fungování médií v období normalizace.

„Ukazuje nejen dobové představy o fungování SNB, ale i to, jakým způsobem chtěl být tento obraz prezentován veřejnosti.“

„Spolupráce s ÚSTR nám umožnila zasadit historii bezpečnostních složek do širšího společenského a mediálního kontextu. Seriál 30 případů majora Zemana je v tomto ohledu mimořádně cenný – ukazuje nejen dobové představy o fungování Sboru národní bezpečnosti, ale i to, jakým způsobem chtěl být tento obraz prezentován veřejnosti,“ prohlásil ředitel Muzea Policie ČR Radek Galaš.

„To, že se seriál udržel v povědomí veřejnosti dodnes, není náhoda. Vedle své dobové funkce totiž splňoval i základní podmínky úspěšného vyprávění – silného hrdinu, dramatickou strukturu a žánrovou pestrost. O to důležitější je dnes tyto vrstvy oddělovat a kriticky interpretovat a ilustrovat úspěšnost komunistické propagandy, která mnohdy i díky seriálu zůstává v myslích řady lidí zakotvena,“ uzavřel Kamil Nedvědický, 1. náměstek ředitele Ústavu pro studium totalitních režimů.

Společný projekt propojil akademický výzkum s pamětí bezpečnostních složek a přispěl k hlubšímu porozumění roli médií v totalitním režimu. Série přednášek zároveň ukázala, jakým způsobem byla televizní tvorba využívána k ovlivňování veřejného mínění. Aktuální informace o jednotlivých přednáškách budou průběžně zveřejňovány na webových stránkách Ústavu pro studium totalitních režimů a Muzea Policie ČR.