UDÁLOST: ÚSTR se účastnil Kongresu národní paměti v Polsku

Ve dnech 13. až 15. dubna se vedení Ústavu pro studium totalitních režimů – jmenovitě ředitel doc. Ladislav Kudrna a 1. náměstek dr. Kamil Nedvědický – účastnilo Kongresu národní paměti, konaného polským Institutem národní paměti na Národním stadionu PGE ve Varšavě. Oba naši zástupci debatovali s ostatními historiky v odborných panelových diskuzích – ředitel Kudrna v panelu Pátrání a identifikace obětí válek a represí – poslání a povinnost a Politika vzpomínání a historická politika – zkušenost zemí střední a východní Evropy očima vedoucích institucí. Náměstek Nedvědický se pak zúčastnil diskuze v panelu Přechodná spravedlnost.

„Pozvali jsme na nejslavnější polský stadion vynikající historiky, pedagogy, publicisty, blogery a vlogery, mladé programátory, sociální aktivisty a v neposlední řadě veterány. Chceme nabídnout příběh o nedávné historii Polska způsobem, který osloví každou generaci: jak starší, kteří si dobře pamatují těžké 20. století, tak mládež, která se učí prostřednictvím nových technologií, multimédií a zábavy,“ zvali organizátoři na tuto jedinečnou akci. Myšlenka prezentovat polské národní dědictví v takto pestré podobě širokému publiku vyšla z výsledků sociálního výzkumu, týkajícího se historických znalostí Poláků a jejich postojů k minulosti. Motto třídenní akce znělo „Historie mluví napříč generacemi“ a milovníkům historie se nabízely historické debaty, hry, výstavy, workshopy, promítání filmů a mnoho dalších atrakcí. Mluvilo se také o tom, z čeho by měla vycházet a jak by se měla pojímat moderní historická výuka.

Pátrání a identifikace obětí válek a represí

Panelové diskuze Pátrání a identifikace obětí válek a represí – poslání a povinnost se zúčastnili odborníci z různých zemí a institucí, kteří si vyměňují zkušenosti v oblasti hledání pozůstatků obětí válek a represí a jejich identifikace: Áron Máthé, místopředseda Výboru národní paměti (NEB, Maďarsko), Ladislav Kudrna, ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů (USTR, Česko), plukovník Dariusz Wudarzewski, náměstek ředitele, evropský útvar, Agentura pro záležitosti válečných zajatců/MIA na ministerstvu obrany (DPAA, Spojené státy americké), Krzysztof Szwagrzyk, zástupce prezidenta Institutu národní paměti, úřadující ředitel Úřadu pro vyhledávání a identifikaci IPN (IPN, Polsko) a jako moderátor Michał Karnowski, polský novinář a publicista. Každý z odborníků hovořil o zkušenostech své země a instituce, které souvisejí s hledáním obětí válek a režimů.

Ředitel ÚSTR Ladislav Kudrna sdělil, že premiér České republiky Petr Fiala rozhodl, že je nutné, aby hrdinové druhého a třetího odboje, kteří jsou pohřbeni v masových hrobech na pražském ďáblickém hřbitově, byli důstojně pochováni. Z tohoto důvodu vznikla pracovní skupina složená z odborníků napříč institucemi. Naštěstí nedošlo k tomu, aby se na masovém pohřebišti zřídil tzv. Památník usmíření. Ladislav Kudrna uvedl, že považuje za důležité, aby se všem obětem komunismu a nacismu dostalo důstojného pohřbu, důstojné piety a teprve poté, aby se postavil památník hrdinům druhého a třetího odboje. „Hovoříme o tisícovkách neznámých i známých obětí dvou totalitních režimů. Na hřbitově je pravděpodobně pohřbená mimo jiné i matka účastníků třetího odboje, bratrů Mašínů, Zdena Mašínová,“ uvedl. Dále v panelové diskuzi podtrhl, že v České republice je fakticky neznámou stránkou naší moderní historie, že více jak 1600 mladých Čechů a Slováků bojovalo v první vietnamské válce, a to jako příslušníci francouzské Cizinecké legie. Více než 300 jich v Indočíně padlo. „Ústav bude společně s Ministerstvem obrany ČR, Odborem pro válečné veterány, participovat na odhalování míst, kde se nacházejí ostatky našich legionářů na území dnešního Vietnamu. Ve druhé vietnamské válce bojovalo minimálně devět Čechoslováků v rámci americké armády, z nichž čtyři padli. Všichni byli řádně pohřbeni a žádný nebyl pohřešován v boji,“ řekl Ladislav Kudrna.

Politika vzpomínání a historická politika

Účastníci panelové diskuze Politika vzpomínání a historická politika – zkušenost zemí střední a východní Evropy očima vedoucích institucí byli vedle ředitele ÚSTR Ladislava Kudrny (Česko) dále Krzysztof Ziemiec (moderátor), ředitel IPN Karol Nawrocki (Polsko), ředitelka NEB Réka Kiss (Maďarsko) a zástupce ÚPN Peter Jašek (Slovensko). Ředitel Kudrna v rámci této diskuze zdůraznil, že letos v únoru oslavila naše instituce 15 let své existence. „Tehdy, před 15 lety, jeho vzniku bránily levicové strany, zatímco dnes čelí útokům ze strany historiků, které nazýváme takzvanými revizionisty, bagatelizujícími komunistickou minulost. Pro revizionisty představuje tzv. normalizace modernizační proces, v jehož rámci byla většinová společnost spokojena, zatímco opozice, zanedbatelná část populace, se dobrovolně vyloučila ze středu společnosti. Ke zhroucení komunismu nedošlo na základě činnosti opozice ani masových demonstrací z konce 80. let 20. století, ale tím, že vedení strany převzalo slovník Gorbačova a opustilo newspeak předchozí dekády. Tito historici, v drtivé většině postmarxisté, by samozřejmě rádi náš Ústav zrušili.“ uvedl Kudrna a poznamenal, že zatímco ostatní ředitelé institucí mohli poděkovat svým předchůdcům za jejich činnost v čele instituce, tak v jeho případě je největším úspěchem to, že ÚSTR stále existuje. Díky předchozímu vedení nemá instituce vlastní budovu, poté, co rekonstrukce hlavního sídla v Siwiecově ulici skončila fatálním neúspěchem a z kdysi hrdé budovy zůstalo pouze smutné torzo. Současné vedení ihned po svém nástupu uskutečnilo řadu jednání, které mají vést k jedinému cíli – zajistit Ústavu pro studium totalitních režimů důstojné, reprezentativní zázemí.

Ředitel v závěru diskuze podtrhl, že role ústavu je nezastupitelná, jelikož se jedná o instituci zřízenou zákonem, která má společnosti přinášet poznatky z obou totalitních režimů, nacismu a komunismu. „Ústav pro studium totalitních režimů není čistě akademické pracoviště, což mu umožňuje předkládat veřejnosti nejen odborné, ale i popularizační výstupy, včetně edukace mladé generace. Národ, který nezná vlastní dějiny, je národem bez paměti. Hlavními argumenty důležitosti ÚSTR musí být konkrétní výstupy, nikoliv ideologie. Syntézy mapující dějiny Státní bezpečnosti, syntézy předkládající dějiny 2. a 3. odboje a v neposlední řadě konference, semináře a pořady pro mladou generaci,“ uvedl Kudrna v rámci tohoto panelu.

Spolupráce ohledně exhumace obětí na hřbitově v Ďáblicích

V návaznosti na ustavení Komise pro otázky masových hrobů Ďáblického hřbitova se ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů doc. Ladislav Kudrna a první náměstek Kamil Nedvědický setkali s kolegy z polského Institutu paměti národa (IPN) v čele s prof. Krzysztofem Szwagrzykem, zástupcem prezidenta Institutu národní paměti, ohledně spolupráce při cílené exhumaci hrdinů druhého a třetího odboje, hromadně pohřbených na ďáblickém hřbitově. Prof. Szwagrzyk (na snímku Mikołaje Bujaka / IPN) stojí v čele týmu IPN, který má bohaté zkušenosti nejen s exhumací polských obětí nacistického a komunistického režimu, ale i s archivní přípravou a s hledáním příbuzných a odebíráním DNA. V Polsku se pro uložení ostatků hrdinů druhého a třetího odboje pořádají státní pohřby, přičemž pozůstalí mají právo rozhodnout, kde budou ostatky uloženy. Spolupráce s IPN bude v tomto směru oboustranná, neboť ÚSTR poskytne součinnost polské straně při pátrání po ostatcích polských bojovníků proti komunismu, kteří byli usmrceni a pohřbeni na území dnešní ČR.



Součástí Kongresu národní paměti byla řada doprovodných programů – například filmová přehlídka, interaktivní výstavy nebo divadelní představení pro děti (foto archiv IPN)

Přechodná spravedlnost

První náměstek Kamil Nedvědický diskutoval v panelu Přechodná spravedlnost Constantinem Buchetem, předsedou Národní rady pro studium archivů Securitate v Rumunsku, Thomasem Willem, ředitelem Centrální kanceláře vyšetřovatelů v Ludwigsburgu, Draganou Spencerovou, expertkou na mezinárodní právo na Univerzitě v Greenwichi, Miroslavem Lehkým, bývalým vyšetřovatelem ÚDV, působící v současnosti v Platformě evropské paměti a svědomí a Andrzejem Pozorskim, ředitelem Komise prokurátorů pro vyšetřování zločinů proti polskému národu v IPN o (ne)potrestání zločinů komunismu, komparaci s postihem pachatelů zločinů nacismu a o možnostech, jak zabránit bagatelizaci trestných činů spáchaných reprezentanty komunistického režimu. Kromě diskuzí o aplikaci mezinárodního trestního práva a definici spáchaných skutků jako zločinů proti lidskosti, vyvolala velkou pozitivní odezvu publika i spolupanelistů teze 1. náměstka o nezbytnosti řádného popsání a alespoň symbolického potrestání zločinů komunismu jako aktů nejenom historické spravedlnosti, ale i prevence před obhajobou komunistického režimu a snah o jeho znovunastolení, byť i v modifikované podobě.

● ● ●

Ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů a jeho 1. náměstek v rámci třídenní akce absolvovali také řadu jednání s vedením polského Institutu paměti národa (IPN), s nímž dohodli konkrétní spolupráci na konferencích, výstavách, publikacích či projektech, které budou realizovány již v tomto roce a pak v letech následujících. Stejně tak proběhla diskuze o konkrétní spolupráci se slovenskými, maďarskými, rumunskými, německými, francouzskými kolegy či zástupci z USA, kteří pozitivně reagovali nejenom na jednotlivé společné aktivity, ale i na samotný fakt, že se Ústav pro studium totalitních režimů jako aktivní činitel vrací do intenzivní mezinárodní spolupráce, a to na evropské i světové úrovni.

Zpracoval MARTIN VACEK

Foto archiv ÚSTR a IPN