UDÁLOST: Bruselské setkání s odbojářem Josefem Mašínem

Když koncem srpna nepřijel Josef Mašín (90) do Lošan na otevření Památníku tří odbojů, musel tak pomyslně „památník“ přijet za ním. Stalo se v úterý 27. září v belgickém Bruselu ve spojitosti s akcí Zbraněmi proti komunismu.

Hrdina československého antikomunistického odboje Josef Mašín (90) přijel do Evropy ze své domovské Kalifornie (USA) na pozvání českého europoslance Alexandra Vondry, který spolu s Neformální skupinou pro evropskou paměť akci Zbraněmi proti komunismu (Armed Against Communism) uspořádal v knihovně Evropského parlamentu v Bruselu za účasti řady hostů z Česka, včetně historika Ústavu pro studium totalitních režimů Petra Blažka. Ten v rámci programu Josefu Mašínovi prostřednictvím fotografií detailně představil nedávno zpřístupněný Památník tří odbojů v Lošanech na statku jeho rodiny, kde se autorsky podílel na části expozice. Hlavním tématem setkání s posledním žijícím členem legendární skupiny třetího odboje Josefem Mašínem bylo promítnutí filmového dokumentu Proti komunismu se zbraní v ruce režiséra Martina Vadase a následná beseda, v níž díky přítomnosti bývalé ministryně zahraničí Polska a v současnosti poslankyně Evropského parlamentu Anny Fotygové účastníci debaty například „porovnávali polský heroismus s tím, čeho se v minulosti odvážili Češi“. Přítomní nakonec vyjádřili přání, aby se takové setkání mohlo už brzy odehrát i před českým parlamentem.

Jak známo, Josef Mašín, který se v roce 1953 se svým bratrem Ctiradem a dalšími antikomunisty prostřílel na Západ, se do své vlasti zatím nehodlá vrátit. Panuje v ní podle něj totiž nadále komunismus a národ je obelháván, že již žije v demokracii. „Je pro mě zklamání, že v Česku nadále působí komunistická strana, která je zločineckou organizací, proto neuvažuji o návratu do Česka. Například soudci, kteří soudili za komunismu, jsou stále na svých místech,“ uvedl například v průběhu své návštěvy Bratislavy v roce 2005. Podle Mašína se v Česku z komunistů stali kapitalisté, kteří vše vytunelovali. „Je to také chyba bývalých vězňů komunistického systému, kteří do změn nezasáhli okamžitě v roce 1989. Oni zažili na vlastní kůži, co byl komunismus, proto bylo jejich morální povinností zasáhnout,“ konstatoval tehdy. Tento názor nemění ani 17 let poté, v Bruselu v roce 2022 vyslovil i další malé varování: „Stalin a Lenin jsou historií, ale komunismus pod jinými názvy přežívá dál.“