STALO SE: 8. září

Právě dnes 8. září před 65 lety zemřel ve vězeňské nemocnici ve slovenské Ilavě Vojtěch Dundr (71), československý politik, meziválečný senátor Národního shromáždění a ústřední tajemník Československé sociálně demokratické strany dělnické.

Pocházel z chudé dělnické rodiny, narodil se 25. prosince 1879 v Doksech u Kladna. Vyučil se strojním zámečníkem, do roku 1908 pracoval jako dělník v automobilce Laurin a Klement v Mladé Boleslavi. Poté již nastoupil novinářskou dráhu, nejdříve coby redaktor do Stráže Pojizeří (1908-11), poté jako šéfredaktor do časopisu Zájmy kovodělníků v Praze (1911-26). Za první republiky byl odborovým předákem svazu kovodělníků. V parlamentních volbách v roce 1925 získal za sociální demokraty senátorské křeslo v Národním shromáždění. Mandát obhájil v parlamentních volbách v roce 1929 a parlamentních volbách v roce 1935. V senátu setrval do jeho zrušení roku 1939, přičemž krátce předtím ještě v prosinci 1938 přestoupil do senátorského klubu nově zřízené Národní strany práce. Po vzniku Československé republiky působil jako tajemník sociálně demokratické strany a byl členem jejího nejužšího vedení. Na sjezdu strany v roce 1937 byl zvolen ústředním tajemníkem. Měl výrazný vliv na fungování strany a chod jejích orgánů.


„V červnu 1950 pak byl v politickém procesu s doktorkou Miladou Horákovou, jako nejstarší z obžalovaných, odsouzen k trestu žaláře na dobu patnácti roků, což pro něj znamenalo doživotí.“


Roku 1941 byl za spolupráci s protinacistickým odbojem zatčen, posléze však německým soudem osvobozen pro nedostatek důkazů. Krátce vězněn byl nacisty ještě jednou, v roce 1944. Po roce 1945 se znovu zapojil do činnosti sociální demokracie a bránil rozpínavosti KSČ. Patřil k opozici proti fierlingerovské linii Československé sociální demokracie a aktivně se podílel na porážce této frakce na brněnském sjezdu strany v listopadu 1947. Po únoru 1948 se účastnil příprav protikomunistické rezistence, spoluorganizoval ilegální Československou nezávislou sociální demokracii. Koncem roku 1948 byl ale zatčen Státní bezpečností. V červnu 1950 pak byl v politickém procesu s doktorkou Miladou Horákovou, jako nejstarší z obžalovaných, odsouzen k trestu žaláře na dobu patnácti roků, což pro něj znamenalo doživotí. Ve vězení také zemřel. Ačkoli bývá v odborné literatuře opakovaně uváděno jako datum úmrtí Vojtěcha Dundra 7. září 1957 v Leopoldově, fakticky zemřel 8. září ve vězeňské nemocnici v Iľavě.

U příležitosti Dne památky obětí komunistického režimu v roce 2021 byla ve spolupráci Ústavu pro studium totalitních režimů s Klubem dr. Milady Horákové umístěna publicistovi a sociálně-demokratickému senátorovi Vojtěchu Dundrovi na pražském Žižkově v Husinecké ulici pamětní tabulka Poslední adresy. „Bylo to moc krásné, lidské a dojemné setkání. Opravdu z celého srdce děkujeme všem zúčastněným za to, že se staráte a připomínáte lidem hrůzy a bezpráví komunismu. Také děkujeme všem obyvatelům domu, že dovolili, aby mohla být pamětní tabulka umístěna k jejich vchodu. Dali nám tak náhradní místo, kam můžeme umisťovat květiny, když se pradědečkovy ostatky nikdy nepodařilo přivézt do jeho rodných Čech,“ uvedla při umístění tabulky pravnučka Denisa Dundrová.



Vojtěch Dundr byl sociálnědemokratický politik (foto Wikipedia) / Dundra komunisti odsoudili v procesu s doktorkou Miladou Horákovou víceméně na doživotí (repro z tv dokumentu Proces H – den šestý režiséra Martina Vadase) / V roce 2021 byla na dům poslední adresy Vojtěcha Dundra umístěna pamětní tabulka (foto ÚSTR / Ondřej Petržilka)

Zpracoval MARTIN VACEK

Nahoře: Vojtěch Dundr na vazební fotografii (foto Archiv bezpečnostních složek)