Sedlák Jan Skřipka, souzený v procesu s odbojovou organizací Světlana, má v Horní Lidči pamětní tabulku

Ve čtvrtek 14. července jsme v Horní Lidči umístili v rámci projektu Poslední adresa a ve spolupráci s organizací Post Bellum pamětní plaketu sedláku Janu Skřipkovi na jeho rodném statku. Jan Skřipka byl v roce 1950 odsouzen v procesu s protikomunistickou odbojovou organizací Světlana a o sedm let později zemřel ve vězení.

Po slavnostním umístění pamětní tabulky proběhla beseda s veřejností v budově betléma v Horní Lidči za účasti historiků Ústavu pro studium totalitních režimů Luboše Kokeše a Martina Tichého, kteří jsou mj. spoluautory výstavy Případ Světlana – Proměny obrazu třetího odboje, jejíž virtuální podobu si můžete prohlédnout zde.

Světlana byla protikomunistická odbojová organizace působící na Moravě v letech 1948–1952. Název byl odvozen od jména dcery jejího zakladatele Josefa Vávry-Staříka a Aloisie Doležalové Světlany rozené Doležalové. Organizace byla složená především z bývalých partyzánů a zabývala se šířením ilegálních tiskovin, ukrýváním lidí, kteří byli pronásledování režimem, a náborem nových členů pro zamýšlený partyzánský odboj v případě vypuknutí války či při vnitřním zhroucení režimu. Činnost organizace byla však také sledována Státní bezpečností, které se podařilo do Světlany infiltrovat své agenty.

Jan Skřipka se narodil v roce 1895 v Horní Lidči a byl kmotrem velitele Světlany-Makyty Rudolfa Lenharda. Hospodařil na statku o výměře necelých 14 ha a za války podporoval partyzány. Po osvobození vstoupil do Československé strany lidové a od konce roku 1948 do března 1949 poskytoval členům Světlany úkryt a potraviny. Zatčen byl 4. června 1949. Pro zdůraznění jeho nebezpečnosti pro režim ho StB označila za „vesnického boháče, ostře zaměřeného proti lidově demokratickému zřízení“. Jan Skřipka byl souzen v rámci politických procesů se členy protikomunistické organizace Světlana ve skupině „Lenhard Rudolf a spol.“ spolu s dalšími dvaceti třemi spoluobžalovanými a dne 29. dubna 1950 byl odsouzen podle § 1 odst. 1 zák. č. 231/48 Sb. k trestu odnětí svobody v délce trvání 15 let, peněžitému trestu, konfiskaci veškerého jmění a ztrátě čestných práv občanských po dobu 10 let. Trest si Skřipka odpykával ve věznici na Mírově, kde zemřel v den svých 62. narozenin, 13. ledna 1957, na infarkt. Celý příběh sedláka Jana Skřipky si můžete přečíst zde, nebo si poslechnout vzpomínky jeho syna Jaroslava, které poskytl pro digitální pamětnický archiv Paměť národa.

Poslední adresa připomíná konkrétní lidi, kteří zemřeli v důsledku represí komunistického režimu – byli popraveni či zahynuli ve věznicích a táborech. Na místo jejich posledního bydliště je instalována kovová pamětní tabulka. První tabulky byly umístěny v červnu 2017. V současné době najdete tabulky Poslední adresy kromě České republiky také v Rusku, Moldavsku, Gruzii, na Ukrajině a v Německu. Iniciovat umístění tabulky může kdokoliv – příbuzní, obyvatelé domu nebo třeba studenti, kteří se osudy perzekvovaných zabývají v hodinách historie. Mottem projektu je: Jedno jméno, jeden život, jedna tabulka.

Projekt Poslední adresa v České republice zaštiťuje Ústav pro studium totalitních režimů.

Pro více informací kontaktujte vedoucí projektu Poslední adresa Mgr. Editu Jirákovou, Ph.D.: tel. +420 604 123 798, e-mail: edita.jirakova@ustrcr.cz

Mediální ohlasy:

Fotogalerie