Pravda o dalších epizodách seriálu 30 případů majora Zemana

(25. 6. 2026) – Ústav pro studium totalitních režimů ve středu 24. června v pražském Paláci Archa úspěšně navázal na svůj nový cyklus debat věnovaných fenoménu televizního seriálu 30 případů majora Zemana. Diskusní večer se tentokrát zaměřil na dvě mimořádně kontroverzní epizody normalizační propagandy – díly Vrah se skrývá v poli a Štvanice.

Cyklus, který vznikl ve spolupráci Ústavu pro studium totalitních režimů, Muzea Policie ČR a České televize, nabídl zaplněnému sálu hlubší pohled na jeden z nejvýznamnějších televizních projektů období normalizace. Odborníci během akce nahlíželi na toto dílo nejen jako na populární seriál, ale především jako na propracovaný nástroj tehdejší státní propagandy. Vystoupení historiků Daniela Růžičky z České televize a Petra Kopala, Libora Svobody a Kamila Nedvědického z Ústavu pro studium totalitních režimů detailně přiblížila způsob, jakým seriál manipuloval historickými událostmi a vytvářel ideologicky žádoucí obraz československých dějin.

Pozornost byla věnována zejména interpretaci babických událostí z roku 1951, přičemž příslušná epizoda Vrah se skrývá v poli je v rámci děje časově posunuta až do roku 1953. Následně diskuse rozebrala vykreslení roku 1968 v epizodě Štvanice, kde tvůrci znovu otevřeli babický, v seriálu plánický, případ a kde reformní procesy Pražského jara prezentovali jako přímý důsledek údajného západního spiknutí.

Historik Petr Kopal, odborný garant projektu, během setkání upozornil, že seriál nelze vnímat pouze jako běžnou dobovou televizní produkci. „Major Zeman je unikátním historickým pramenem. Ukazuje, jak stát prostřednictvím médií aktivně formoval kolektivní paměť společnosti. Seriál pracoval s reálnými událostmi, ale záměrně je deformoval tak, aby odpovídaly potřebám tehdejší politické moci,“ vysvětlil přítomným divákům. Televizní historik Daniel Růžička jej doplnil s tím, že popularita seriálu přetrvává v části veřejnosti dodnes právě díky kombinaci silného dramatického vyprávění a ideologického obsahu. „Tvůrci dokázali vytvořit charismatického hrdinu a napínavé příběhy, které fungovaly jako atraktivní zábava. O to důležitější je dnes oddělovat dramatickou fikci od historické reality a vysvětlovat, jakým způsobem byla média v období normalizace využívána k manipulaci veřejného mínění,“ řekl Růžička.

Důležitou součástí proběhlé besedy byla také podrobná diskuse o skutečných historických událostech, které obě epizody reflektovaly, a o úzké spolupráci tvůrců seriálu s tehdejšími komunistickými bezpečnostními složkami. Celý projekt tak úspěšně propojuje akademický výzkum, mediální historii i institucionální paměť bezpečnostních sborů.

Tento cyklus přednášek bude pokračovat i v dalších měsících. Organizátoři chtějí veřejnosti i nadále nabízet širší porozumění tomu, jak fungovala komunistická propaganda a jak silně dokázala prostřednictvím populární kultury ovlivňovat vnímání moderních československých dějin. Dalším pokračováním cyklu bude debata nad dílem seriálu Kvadratura ženy.