PAMĚŤ A DĚJINY: Stavba století

 
Nástupiště stanice Náměstí Republiky na trase metra B s reflexními „čočkami“ z bronzově pokoveného skla Václava Cíglera, osmdesátá léta (foto: archiv Metrostavu / Josef Husák)

Pražské metro tvoří nejrozsáhlejší dochovaný soubor veřejných interiérů sedmdesátých a osmdesátých let 20. století v České republice. O podzemní dráze v Praze se vážně uvažovalo od první republiky. Trvalo však další čtyři desetiletí, než výstavba začala. Teprve v jejím průběhů se rozhodlo, že nepůjde o podpovrchovou tramvaj, ale o skutečné metro. Na podobu první trasy měla zásadní vliv československo-sovětská spolupráce, další však získaly osobitý design a architekturu citlivě začleněnou do historického centra města. „Nedílnou součástí designu metra byl od počátku orientační systém. Jeho autorem se stal Jiří Rathouský. Základní používané logo metra, okřídlenou šipku směřující směrem dolů, takzvanou vránu, však navrhl Jaromír Windsor. K vizuálnímu stylu metra patří též písmo Metron, dodnes používané pro názvy stanic, a také číslice Digita, které se objevily na překlápěcích hodinách,“ píše architekt Matyáš Kracík z Národního památkového ústavu v posledním čísle revue Paměť a dějiny 2/2002. Celý článek je ke stažení zde https://1url.cz/drq4Z, časopis Paměť a dějiny je pak k dostání ve vybraných knihkupectvích nebo na kosmas.cz.


Někdejší florentská mozaika sovětských umělců v později přestavěném severním vestibulu stanice Anděl (dříve Moskevská), osmdesátá léta / Původní halový prostor nástupiště stanice Muzeum (foto: archiv Metrostavu / Josef Husák)