Ředitel Kudrna na cenách ÚSTR varoval před falšováním dějin

(30. 1. 2026) – Ve čtvrtek 29. ledna 2026 se pod záštitou místopředsedy Senátu Jiřího Oberfalzera konal ve Valdštejnském sále Senátu Parlamentu České republiky slavnostní večer, na kterém Ústav pro studium totalitních režimů již posedmnácté v řadě předal své Ceny Václava Bendy. Jsou určeny osobnostem, jež se významně zasloužily o odpor proti totalitním režimům a obranu lidské svobody, svědomí a demokracie. Ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů Ladislav Kudrna ve svém vystoupení připomněl aktuální společenské výzvy spojené s ochranou historické paměti. Varoval před nebezpečím falšování dějin, relativizací zločinů totalitních režimů i narůstajícím antisemitismem, který podle jeho slov proniká i do akademického prostředí. Zdůraznil, že revizionismus se dnes netýká pouze období komunistické diktatury, ale stále častěji i událostí druhé světové války.

Ředitel ÚSTR se zároveň vymezil vůči snahám interpretovat období normalizace jako relativně konsenzuální a sociálně úspěšný projekt. Připomněl odkaz Jana Palacha jako morální výzvu vůči nastupující totalitní moci a zdůraznil, že žádný totalitní režim nevede k osvobození člověka, ale k jeho zotročení.

Ve svém projevu rovněž bilancoval úspěšnou činnost Ústavu pro studium totalitních režimů v uplynulém roce, za níž vyjádřil velké poděkování všem zaměstnancům a vyzdvihl jeho návrat k základnímu poslání danému zákonem. Ústav podle něj dnes patří mezi respektované domácí i mezinárodní instituce, což dokládá mimo jiné členství v Evropské síti paměti a solidarity, kde ÚSTR zastupuje Českou republiku. Připomněl také nové zákonné agendy, na nichž se Ústav pro studium totalitních režimů podílel – například snižování důchodů bývalým komunistickým prominentům, odškodňování obětí akce Asanace či politického ochranného dohledu, ocenění účastníků třetího odboje nebo novelizaci trestního zákoníku, která postavila propagaci komunistické ideologie na roveň nacismu. Zvláštní důraz byl kladen na význam Archivu bezpečnostních složek jako nedílné součásti Ústavu pro studium totalitních režimů a na jeho otevřenost veřejnosti. Digitalizace více než 11 milionů archivních dokumentů podle ředitele představuje zásadní krok k demokratizaci poznání moderních dějin.

Ladislav Kudrna rovněž představil hlavní plány na nadcházející rok – mimo jiné vydání Dějin Státní bezpečnosti, pořádání mezinárodní konference o zpravodajských službách v období komunismu, otevření Knihovny Jána Langoše v novém sídle Ústavu pro studium totalitních režimů v Paláci Archa či zahájení prací na stálé expozici věnované období nacismu a komunismu. Připomněl také pokračující práci Komise pro Ďáblický hřbitov a morální závazek důstojně pohřbít oběti obou totalitních režimů.

Ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů při této příležitosti uctil památku dr. Jiřího Lišky, spolutvůrce ÚSTR a dlouholeté morální autority instituce, který se udílení cen již nedožil. Závěrem poděkoval všem oceněným za jejich odvahu a vytrvalost v boji za svobodu a demokracii a připomněl, že právě jejich životní postoje a činy umožnily, aby Česká republika dnes byla parlamentní demokracií.