Komise pro řešení otázek masových hrobů zveřejnila výsledky


(27. 6. 2024) – V úterý 25. června proběhla v pražském Lichtenštejnském paláci prezentace výsledků dosavadní práce vládní komise pro řešení otázek masových hrobů na Ďáblickém hřbitově, na jejíž činnosti se podílí i Ústav pro studium totalitních režimů.

Badatelům se doposud podařilo identifikovat přesnou polohu ostatků 20 bývalých politických vězňů, kteří byli buď popraveni či zemřeli ve vězení po únoru 1948. Jejich ostatky režim odmítl vydat příbuzným k řádnému pohřbu a místo toho je zakopal v hromadných hrobech u severní zdi hřbitova v Ďáblicích. Výzkumníci navíc také určili, v jakých šachtových hrobech byly v tomto období pravděpodobně uloženy ostatky dalších 87 bývalých politických vězňů.

Podle historika Petra BlažkaÚstavu pro studium totalitních režimů se tak otevírá cesta k pilotnímu projektu, během kterého by byly z vybrané šachty vyzdviženy ostatky identifikovaných politických vězňů masového hrobu. „Je to příležitost pokusit se o exhumaci konkrétních jednotlivců. Například začít tím, že se otevře jedna šachta a prozkoumá se. A v případě úspěchu by se posléze pokračovalo dál,“ naznačil během semináře Blažek. O tom, že si ostatky někdejších odpůrců režimu zaslouží důstojnější místo odpočinku hovořila i Jana Kotalíková, vedoucí Úřadu vlády: „Jsem vnitřně přesvědčena, stejně jako ostatní členové komise, že si naši hrdinové zasluhují naši úctu, jejímž minimálním projevením je nalezení jejich ostatků a jejich důstojné uložení odpovídající kulturním zvyklostem naší demokratické společnosti.“

Činnost komise tím ovšem nekončí, soustředit se bude vedle obětí komunismu i na oběti druhého (protinacistického) odboje a výzkum pohřebiště tedy nadále probíhá. „Hlavním cílem je popsat osudy konkrétních lidí a uchovat tak jejich památku v historické paměti národa. Stejně tak osvětlit praktiky totalitního režimu, jehož nenávist šla doslova ‚za hrob‘ a působit tak preventivně ve směru ochrany společnosti před hrozbou recidivy totalitních postupů a praktik,“ dodal Kamil Nedvědický, 1. náměstek Ústavu pro studium totalitních režimů.








Zpracoval JAKUB ŠAFRÁNEK

Foto Úřad vlády České republiky