KNIŽNÍ TIP: Postaveny navzdory


Kostel sv. Josefa, Senetářov

K fenoménům utvářejícím podstatnou část Evropy po 2. světové válce náleží výstavba sakrálních objektů. V rámci obnovy měst a obcí zchátralých, zpustošených nebo zasažených bojovými operacemi docházelo také k opravám stávajících a výstavbě nových křesťanských kaplí a kostelů. Téma rezonovalo na nejvyšší církevní úrovni, ale Československo se bohužel v dané chvíli nacházelo v tzv. východním bloku a totalitní model Sovětského svazu následovalo v některých ohledech ještě dále než jiné státy. A církevní, respektive proticírkevní politika nepředstavovala výjimku.

Ve druhé polovině 20. století zůstávala v našem prostředí určující a zcela převažující tendencí devastace posvátných budov, hřbitovů a drobných sakrálních památek, cílená likvidace objektů a nezájem státních orgánů o jejich údržbu a opravy. „Přes mnohovrstevnatou a dlouhodobou perzekuci namířenou zejména proti katolické církvi ale české země do vlny výstaveb nových sakrálních objektů ve druhé polovině 20. století zařadit lze. Slovo vlna bude ovšem nutné nahradit přiléhavějším výrazem…“ říká v úvodu výpravné knihy Postaveny navzdory. Vznik nových římskokatolických sakrálních staveb v českých zemích v letech 1948–1989 její autor, historik Ústavu pro studium totalitních režimů a teolog Michal Sklenář.

Monografie se na 500 stranách, jak se říká v jejím podtitulu, věnuje vzniku nových římskokatolických sakrálních staveb v českých zemích v době čtyřicetileté vlády komunistické totality. Téma zkoumá zevrubně a především odborně. „Čtenáři se dostává do rukou publikace, kterou může číst dvěma způsoby. Bude-li postupovat kontinuálně od začátku do konce, seznámí se nejprve se strukturálními prvky vývoje sakrální architektury ve 20. století, společenskými proměnami v Československu po roce 1948 ve vztahu k církevní politice, vnitřními proměnami římskokatolické církve a následně s jednotlivými realizacemi vzniklými v českých zemích se závěrečnou nabídkou historizace II. vatikánského koncilu. Nebo se může podle svého zájmu zaměřit pouze na vybranou realizaci, postavenou v místě, ke kterému má určitý vztah, orientovat četbu lokálně a širším kontextem se zabývat pouze okrajově,“ uvádí autor. Přiložená mapa sakrálních památek na českém území je ovšem určena oběma typům čtenářů a vedle topografického zpracování tématu zve k osobní návštěvě míst, v nichž se aktérům za zvláštních okolností podařilo „postavit (si) kostel za komunismu“. Ústavem pro studium totalitních režimů a Centrem pro studium demokracie a kultury vydaná monografie je prvním ucelenějším výzkumem problematiky v českém prostředí včetně návrhu typologie staveb.


Kaple sv. Anny, Hradčany cccccccccccccccccccccccccccccccccccccccccccccccccccccccc Kostel Nanebevzetí Panny Marie, Střelná

Kostel sv. Mikuláše, Tichá ccccccccccccccccccccccccccccccccccccccccccccccccccccccc Kostel sv. Václava, Most

Zveme tímto také k oficiální prezentaci knihy, která proběhne ve středu 22. března 2023 v 16.30 v Muzeu moderního umění v Olomouci (Denisova 47, 771 11, Olomouc). Společně s emeritním kurátorem Muzea moderního umění Ivo Binderem a recenzenty monografie, teologem Pavlem Kopečkem a historikem Jaroslavem Šebkem bude autor publikace Michal Sklenář diskutovat o situaci římskokatolické církve ve druhé polovině 20. století v komunistickém Československu, soudobé sakrální výstavbě a sakrálním umění. Všechny srdečně zveme, vstup je volný a publikace bude na místě v prodeji.

Připravil MARTIN VACEK

Foto Martin Rýznar (repro z knihy)