Knihu Zpřetrhané životy jsme představili na Univerzitě v Gießenu

(7. 5. 2026) – V úterý 5. května 2026 představila historička Pavla Plachá svou knihu Zpřetrhané životy na půdě Justus-Liebig-Universität Gießen, a to v rámci Kolokvia východoevropských dějin.

Akce se uskutečnila jako součást odborného programu zaměřeného na moderní dějiny střední a východní Evropy a nabídla prostor pro diskusi o možnostech biografického přístupu k dějinám holocaustu a perzekuce za druhé světové války. Kniha Zpřetrhané životy se věnuje osudům konkrétních lidí, jejichž životy byly zásadně narušeny nacistickou perzekucí. Prostřednictvím detailní práce s archivními prameny rekonstruuje individuální příběhy a zasazuje je do širšího historického kontextu.

Paní Plachá, vaše kniha Zpřetrhané životy se zaměřuje na konkrétní lidské osudy. Co pro vás bylo impulsem k tomuto přístupu?

Dlouhodobě mě zajímá, jak se dá psát historie způsobem, který nezůstává jen u velkých struktur a čísel. V případě holocaustu a nacistické perzekuce je to obzvlášť důležité – za každým číslem je konkrétní člověk, rodina, příběh. Impulsem pro mě byla právě snaha tyto příběhy znovu „zviditelnit“ a ukázat, že dějiny nejsou abstraktní.

V čem je podle vás biografický přístup pro výzkum těchto témat přínosný?

Biografický přístup umožňuje vrátit do historického vyprávění rozměr lidské zkušenosti. Nejde jen o ilustraci „velkých dějin“, ale o to, že tyto jednotlivé osudy jsou samy o sobě nositeli významu. Zároveň ale klade vysoké nároky na práci s prameny – často rekonstruujeme životy, které jsou dochované jen fragmentárně.

Knihu jste prezentovala na Univerzitě v Gießenu. S jakým ohlasem?

Justus-Liebig-Universität Gießen je významným akademickým prostředím pro debaty o dějinách východní Evropy. Diskuse o knížce byla velmi podnětná, zejména v otázkách metodologie, ale i o tom, jak dnes v různých zemích přemýšlíme o paměti holocaustu. Zahraniční perspektiva je pro mě vždy inspirativní – pomáhá vidět vlastní výzkum v nových souvislostech.

Proč je podle vás důležité, tato témata připomínat i dnes?

Protože nejde jen o minulost. Práce s pamětí holocaustu je zároveň otázkou současnosti – jak společnost zachází s historickou zkušeností, jak rozumí nenávisti, vylučování a násilí. Připomínání konkrétních lidských příběhů může být jedním ze způsobů, jak těmto jevům lépe porozumět a čelit jim.

AUTOR: PETRA JUNGWIRTHOVÁ
FOTO: J-L-U GIEßEN / Lidia Gläsmann