1. SRPNA

● 1944: Varšavské povstání

povstání proti nacistům ve Varšavě organizované Polskou zemskou armádou

neoficiální vlajka podzemního polského státu a Zemské armády

1. srpna 1944 v 17:00 začalo ve Varšavě povstání – největší projev ozbrojeného odporu v Němci okupované Evropě během 2. světové války. Oproti Pražskému povstání z května 1945 nebylo spontánní, ale dopředu dlouho připravované ilegální polskou Zemskou armádou. Neskončilo však jejím vítězstvím, nýbrž porážkou. Bohužel, měla v tom „prsty“ i Rudá armáda, jež povstalcům nepomohla: zastavila se na pravém břehu Visly na okraji města a dále nepostupovala. Nedostatečná byla i letecká podpora západních spojenců v podobě leteckého zásobování zbraněmi a municí. Za této situace nedostatečně vyzbrojená polská Zemská armáda po vyčerpávajících bojích v pondělí 2. října 1944 kapitulovala. Účet za Varšavské povstání byl krutý: výsledkem bylo zničení až 50 % zástavby hlavního města, minimálně 150 tisíc mrtvých z řad civilního obyvatelstva a samozřejmě také zničení jádra Zemské armády. Polsko následně osvobodila Rudá armáda, a i z této příčiny, ji pak držela ve svém područí až do roku 1989.

Historií střední a  východní Evropy se zabývá mj. historik

Libor Svoboda, email: libor.svoboda@ustrcr.cz

Související:

● 1913:  ⃰  Vratislav Janda

voják, účastník domácího protinacistického odboje, popraven komunisty, plukovník i.m.

foto Wikimedia Commons (volné dílo)

Vratislav Janda se narodil 1. srpna 1913 v Úžicích u Kralup nad Vltavou. Od mládí aktivně působil v Sokole i Junáku. Jeho profesní kariéru ovlivnila vojenská služba – základní nastoupil v roce 1936, už po roce nastoupil na Vojenskou akademii v Hranicích a po jejím absolvování, již v hodnosti poručíka, postupně vystřídal posádky Bílina, Libochovice a Budyně nad Ohří, odkud byl 30. září 1939 propuštěn z vojenské služby v souvislosti s rozpuštěním armády. Od počátku okupace byl zapojen v odboji. Působil v odbojové organizaci ÚVOD. Činnost v ní se mu dařilo tajit před gestapem až do 26. října 1942, kdy byl zatčen a vězněn na řadě míst. V lednu 1944 byl v Drážďanech odsouzen Zemským soudem k 10 letům káznice. V dubnu 1945 se mu podařilo z výkonu trestu v německém Schweinfurtu uprchnout a s americkou armádou se dostal do Československa. Za svou statečnost a odvahu byl v roce 1945 vyznamenán Československým válečným křížem 1939, medailemi Za zásluhy a Za chrabrost před nepřítelem. Po skončení války znovu nastoupil do armády. Dne 16. května 1949 byl zatčen a obviněn z velezrady, které se dopustil svou údajnou účastí na přípravách ozbrojeného protikomunistického puče. Podle obžaloby měl být velitelem 70členného ozbrojeného oddílu působícího v rámci rozsáhlého spiknutí. Na základě vykonstruovaných obvinění byl zbaven vojenské hodnosti a odsouzen k trestu smrti. Vratislav Janda byl 5. listopadu 1949 v 6.00 hodin ráno popraven v Pankrácké věznici ve věku pouhých 36 let. Tento svět opustil se slovy: „Bože, poroučím Ti osud svůj“. Jeho ostatky nebyly vydány rodině, ale tajně pohřbeny do hromadného hrobu na motolském hřbitově. V roce 1990 byl Vratislav Janda rozhodnutím Městského soudu v Praze rehabilitován a o rok později in memoriam povýšen na plukovníka. Jeho památku připomíná symbolický hrob na čestném pohřebišti v Ďáblickém hřbitově a pamětní deska v sokolovně v Mnichově Hradišti.