24. ŘÍJNA

● 1942: Poprava 262 čs. odbojářů za atentát na Heydricha

v koncentračním táboře Mauthausen bylo popraveno 262 československých odbojářů a odbojářek jako pomsta za atentát na Reinharda Heydricha

Ilustrační foto archiv

Dne 24. října 1942 dosáhla pomsta nacistů za atentát na Reinharda Heydricha vrcholu. Během tohoto jediného dne nacisté v koncentračním táboře Mauthausen popravili 262 českých vlastenců zapojených do spolupráce s výsadkovými skupinami Anthropoid, Silver A, Bivouac, Out Distance, Steel a Intransitive. K trestu smrti byli odsouzeni stanným soudem pražského gestapa ve dnech 29. září a 5. října 1942. Do Mauthausenu byli transportováni den před popravou z Malé pevnosti v Terezíně. Pod záminkou lékařské procedury byli po skupinkách odváděni do čekárny a svlékárny, kde si je vyzvedávali vojáci v bílých pláštích. Po svlečení do naha se museli v místnosti postavit zády ke stěně s vyznačeným výškoměrem. Poté byli skrytým otvorem ve zdi střeleni do týlu. Jejich těla pak byla odvlečena do vedlejší místnosti, kde usmrceným nacisté trhali zlaté zuby, a pokud vězeň ještě žil, ubili ho železnou tyčí. Těla byla následně spálena a popel vysypán na smetiště za táborem. Podle mauthausenských knih popravených a vystavených úmrtních listů byli čeští vlastenci vražděni v intervalech po dvou minutách téměř devět hodin. Konkrétně popravy začaly v 8.30 a skončily v 17.42 hodin. Dohromady 262 obětí, z toho více než polovina žen. Jednalo se většinou o celé rodiny (Brychovi, Královi, Kubišovi, Moravcovi, Novákovi, Svatošovi, Svěrákovi, Valčíkovi, Vojtíškovi ad.) včetně dětí ve věku 14-17 let. Šlo ale jen o první část popravených z celkového počtu 294 odsouzených osob. Další skupina 31 spolupracovníků parašutistů byla v Mauthausenu popravena o tři měsíce později – 26. ledna 1943. Poslední z odsouzených – sokol a odbojář František Pecháček – byl pak popraven 3. února 1944.

Perzekucí obyvatel Protektorátu se zabývají mj.

Stanislav Kokoška, email: stanislav.kokoska@ustrcr.cz
Pavla Plachá, email: pavla.placha@ustrcr.cz

Související:

● 1942: † Karel Svěrák

plicní lékař, sokolský cvičitel, účastník protinacistického odboje, popraven nacisty

foto Wikimedia Commons

Karel Svěrák se narodil 22. října 1889 v Boskovicích. Po maturitě na zdejším gymnáziu zahájil studium na lékařské fakultě Univerzity Karlovy. V letech 1914 až 1918 jeho studia přerušila 1. světová válka, kdy sloužil v armádě jako zdravotník. Po válce dokončil studia a v rámci armády působil v nemocnicích po celé republice, dosáhl hodnosti podplukovníka. Za okupace se přes Masarykovu ligu proti tuberkulóze zapojil do odboje, pomáhal i při zajišťování úkrytu příslušníků výsadku Anthropoid po spáchaném atentátu na protektora Heydricha. Po zradě Karla Čurdy došlo k vlně zatýkání spolupracovníků československých parašutistů, gestapem byla zatčena a uvězněna i celá Svěrákova rodina. Stanným soudem byli všichni odsouzeni k trestu smrti. Zastřeleni byli v koncentračním táboře Mauthausen při fingované zdravotní prohlídce dne 24. října 1942. Dcera Iris zemřela v 11.42 h, manželka Marie v 11.44 h, syn Karel ve 14.00 h a nakonec ve 14.02 h MUDr. Karel Svěrák. Toho dne bylo takto v Mauthausenu v odplatě za smrt Heydricha popraveno celkem 262 českých žen a mužů, spolupracovníků a příbuzných parašutistů. Po Karlu Svěrákovi nese název ulice v jeho rodných Boskovicích, v boskovické nemocnici pak jeho statečnost připomíná pamětní deska.