ZPRÁVA: Dva projekty ÚSTR získaly grantovou podporu NAKI III


Depozitář Resortního státního archivu Bezpečnostní služby Ukrajiny v Kyjevě

Ústav pro studium totalitních režimů získal v závěru minulého roku grantovou podporu pro své dva projekty v oblasti národní a kulturní identity v rámci 1. veřejné soutěže programu NAKI III Ministerstva kultury ČR. Jedná se jednak o projekt Databáze pramenů k problematice politických represí vůči čs. občanům a krajanům v Sovětském svazu, kde je za ÚSTR hlavním řešitelem Jan Dvořák, jednak o projekt Virtuální muzeum perzekuce katolické církve na území českých zemí v letech 1938-1989 s hlavní řešitelkou Stanislavou Vodičkovou.

I. PROJEKT: Databáze pramenů k problematice politických represí vůči československým občanům a krajanům v Sovětském svazu

Hlavním cílem projektu je překonat značné limity výzkumu tématu politických represí vůči československým občanům a krajanům v SSSR způsobené nedostupností a roztříštěností základních pramenů v postsovětských, českých a slovenských archivech a paměťových organizacích. Předkládaný projekt má za cíl vytvořit a zpřístupnit databázi těchto pramenů veřejnosti a zajistit jejich uchování.

Hlavní řešitel Jan Dvořák k projektu dodává: „Databáze pramenů bude obsahovat více než 1,5 mil stran dokumentů sovětských bezpečnostních orgánů OGPU – NKVD – NKGB – MGB – MVD – KGB z postsovětských archivů, materiály k dané problematice z českých a slovenských oficiálních i domácích archivů, rozhovory s pamětníky z orálně-historických sbírek, obrazové materiály atp. V rámci projektu bude zdigitalizováno a zpřístupněno veřejnosti minimálně 250 000 textových a fotografických dokumentů NKVD a KGB, které se dosud nepodařilo získat z ukrajinských archivů v rámci předchozích projektů z důvodu kapacitních, finančních i z důvodu vypuknutí rusko-ukrajinského válečného konfliktu. V českých a slovenských archivech bude zdigitalizováno minimálně 50 000 dokumentů.“ Ústav pro studium totalitních režimů je v projektu partnerem Západočeské univerzity v Plzni.

Rada ministra kultury pro výzkum ve svém zdůvodnění podpory projektu uvedla: „Projekt řeší velmi aktuální, doposud jen málo zpracovávanou problematiku. Jeho realizační tým má zřejmě jako jediný v ČR zkušenosti s tímto tématem. Navrhované výsledky by byly velmi přínosné. Projekt přispívá k zachování kulturního dědictví – historie represí vůči krajanům a pramenům k výzkumu totalitního režimu, který po desetiletí ovládal značnou část Evropy.“

II. PROJEKT: Virtuální muzeum perzekuce katolické církve na území českých zemí v letech 1938-1989

Cílem projektu je provést základní výzkum a vytvořit softwarové řešení, které bude sloužit jak pro realizaci výzkumu, tak k prezentaci výsledků široké veřejnosti. Výsledkem bude prostřednictvím internetu a mobilní aplikace elektronický přístup k výsledkům primárního výzkumu, jenž ve své komplexnosti poprvé mapuje a zpřístupňuje dokumentaci k pronásledování diecézních kněží, řeholníků a řeholnic katolické církve, kteří byli ordinováni na území českých zemí v letech 1938–1989.

Rada ministra kultury pro výzkum zdůvodnila své doporučení v případě tohoto projektu takto: „Projekt ve své komplexnosti poprvé zmapuje a zpřístupní dokumentaci k politickému pronásledování členů katolické církve a přiblíží strategii totalitních režimů. Řešitelé si kladou ambiciózní cíl, uplatnit 5 aplikačních výsledků a 19 výsledků publikačních. Řešitelský tým je složený ze zkušených odborníků, kteří mají za sebou celou řadu výsledků a dávají jistotu, že plánované výsledky budou skutečně uplatněny a cíle naplněny. Projekt je naplánován velmi detailně, srozumitelně jsou vymezeny jednotlivé etapy řešení. Zveřejněné výsledky poslouží vzdělávání, osvětě, utváření národní paměti i jako ideový základ pro další odborné práce. Texty převáděné do angličtiny umožní využít aplikační výsledky i zahraničním zájemcům o naši historii. Z posudků oponentů vyplývá doporučení, jedná se o zajímavý projekt, jehož důležitost spočívá jak v rámci odborné, tak aplikační, a to zejména vzhledem přenosu poznatků o kapitole církevní perzekuce do nejširší veřejnosti.“ Partnerskou institucí v daném projektu je Památník Terezín.

Připravil MARTIN VACEK

Ilustrační foto Adam Hradilek (ÚSTR)