V uplynulém týdnu se v polské Varšavě uskutečnilo výroční zasedání Evropské sítě paměť a solidarita (ENRS), kterého se jménem České republiky zúčastnili zástupci Ústavu pro studium totalitních režimů. Projednával se také návrh strategie ENRS na období 2026–2030.

Na Ďáblickém hřbitově v Praze jsme připomněli památku obětí komunistického režimu, které zde stále leží roztroušeny v sedmi desítkách hromadných hrobů u severní zdi pohřebiště. Ústav pro studium totalitních režimů, který akci společně s SBPV pořádá, zastupoval Kamil Nedvědický.

Zástupci veřejné správy, církví, paměťových institucí i široké veřejnosti si v těchto dnech připomínají tragické výročí 75 let od justiční vraždy JUDr. Milady Horákové. Jeden z pietních aktů se konal před kostelem Českobratrské církve evangelické v Praze na Smíchově.

Ústav pro studium totalitních režimů spustil koncem května unikátní webový portál Popravenizavalky.cz. Rozsáhlou databázi popravených Čechoslováků z rozhodnutí nacistické justice jsme tentokrát představili historikům, badatelům a archivářům.

U příležitosti 50 let od sepsání slavného dopisu Václava Havla adresovaného generálnímu tajemníkovi ÚV KSČ Gustavu Husákovi se uskutečnila debata odborníků organizovaná Ústavem pro studium totalitních režimů.

V Plzni se konala mezinárodní interdisciplinární konference s cílem propojovat právní historiky s odborníky z dalších právních disciplín. Mezi vystupujícími byl také Kamil Nedvědický, 1. náměstek ředitele Ústavu pro studium totalitních režimů.

Ve středu 18. června 2025 se v Resslově ulici v Praze uskutečnil tradiční pietní ceremoniál na památku československých parašutistů a jejich spolupracovníků, kteří padli v boji proti nacistické okupaci.

Letošní hlavní Cenu Miroslava Ivanova za literaturu faktu získal historik Petr Mallota a kolektiv za knihu Popravení z politických důvodů v komunistickém Československu, kterou na konci minulého roku vydal Ústav pro studium totalitních režimů s Nakladatelstvím Academia.

Ředitel Ladislav Kudrna se rozhodl podělit se o své dojmy z jednotlivých dnů konference, jíž se v minulém týdnu za Ústav pro studium totalitních režimů v Helsinkách zúčastnil. Nejen proto, aby čtenářům přiblížil její obsah, ale také abych dal nahlédnout do přirozeného rytmu odborné práce.

Na Evropském sympoziu paměti vystoupil také ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů docent Ladislav Kudrna s mimořádně ceněným příspěvkem. V rámci závěrečného panelu debatovali účastníci na téma „odkaz Helsinek“ v globálním kontextu.