KNIŽNÍ TIP: Děj se co děj, nemáte se čeho bát…

„Ve vazbě jsem zůstala necelý půlrok. Takřka se stydím o svém uvěznění mluvit, protože ve srovnání s lidmi, kteří odseděli desítky let, je to jako nebe a dudy. Půl roku, jak se říkalo mezi kriminálníky, se odsedí na žiletce,“ říká ve své vzpomínkové knížce Děj se co děj, nemáte se čeho bát… psycholožka, kritička a disidentka komunistického režimu Dana Němcová. „Měla jsem sice trochu potíže se zády a krevním tlakem, ale jinak jsem vazbu psychicky snášela dobře. Vlastně jsem si ji i trochu užila, protože na svobodě jsem se pořád zabývala perzekucí jiných lidí, a když ruka režimu dopadla i na mě, určitým způsobem se mi ulevilo. Zakusit vězení na vlastní kůži je užitečná zkušenost. Tehdy už tam nepanovaly poměry jako v padesátých letech. Vězení pro mě bylo zajímavé i potud, že jsem se setkala s větším počtem vězeňkyň a mohla jsem sledovat, za co všechno se může člověk ocitnout v kriminále.“

K okupaci Československa v roce 1968 ve své knize Němcová říká: „Ještě před srpnovou invazí jsem na setkání K231 řekla na kameru – v 70. letech mi to připomněli estébáci –, že od dění v roce 1968 očekávám, že komunisté si mezi sebou vyperou své špinavé prádlo a pustí k moci někoho jiného. Samozřejmě jsem neočekávala, že vše půjde zcela jednoduše. Jiří odhadoval, že relativní svoboda šedesátých let dlouho nepotrvá a že náš mocný bratr Sovětský svaz nebude jen tak nečinně přihlížet uvolňování poměrů. I tak mě srpnová okupace šokovala, když se dostavila se vší parádou (…) Byl s námi tehdy otec Jiřího, který koncem padesátých let z politických důvodů seděl ve vězení. Když jsem se ráno vzbudila, dědeček tam stál a měl ve tváři svůj zmuklovaný výraz. Ptala jsem se, co se stalo a on řekl: Jsou tu Rusové (…) Snažila jsem si udělat obrázek hlavně o dění v Praze. Chodila jsem do místního autoservisu poslouchat rádio, někdy měli lidé malý tranzistor třeba i na poli. Dost mě děsily postoje našich tápajících a zaskočených vůdců národa. Do toho děti onemocněly planými neštovicemi.“


Dana Němcová na konci šedesátých let / manžel Jiří s dětmi na chatě Studená, kde se Němcová dozvěděla o okupaci

O knize, kterou jsme vydali spolu s nakladatelstvím Torst, najdete více informací zde 📌 https://1url.cz/DrNDV.

Nahoře vpravo foto archiv Paměť národa, ostatní archiv Dana Němcová