Vladimír Lopaťuk, zemřel 15. března 2012 ve věku 82 let

Na počátku 50. let strávil tři roky v komunisty zřízených Pomocných technických praporech, kam byl zařazen jako politicky nespolehlivý. Na tyto smutné časy dokázal po letech vzpomínat nejen jako na léta útlaku a nesvobody, ale i s ironickou nadsázkou a humorem. Po roce 1989 se velkou měrou podílel na tom, že se PTP dostaly do povědomí široké veřejnosti, a měl velkou zásluhu na rehabilitaci příslušníků bývalých pracovních jednotek armády. Byl dlouholetým předsedou Ústřední rady Svazu pomocných technických praporů – vojenské tábory nucených prací, inicioval vznik Konfederace vojenských táborů nucených prací střední a východní Evropy, do jejíhož čela byl zvolen. Za svou činnost obdržel řadu vyznamenání – naposledy mu 28. října 2010 prezident republiky propůjčil Řád Tomáše Garrigue Masaryka za vynikající zásluhy o rozvoj demokracie, humanity a lidská práva.