VÝROČÍ: Milan Bárta o zabezpečení pohřbu Klementa Gottwalda
Vedoucí státní a straničtí činitelé u Gottwaldovy rakve. V první řadě uprostřed Gottwaldův nástupce ve funkci prezidenta Antonín Zápotocký (foto ze sbírky M. Bárty)
V pondělí 9. března 1953 proběhl pohřeb sovětského vůdce Josifa Vissarionoviče Stalina, o den později bylo v součástech Ministerstva národní bezpečnosti (MNB) zrušeno nošení smutečních označení. Tři dny na to – 12. března – se uskutečnilo na pražských Olšanech pokládání věnců k uctění Stalinovy památky. Došlo také ke snížení pohotovosti příslušníků Státní bezpečnosti. Situace se změnila, když 14. března zemřel vůdce československých komunistů a prezident Klement Gottwald.
Organizaci pohřbu měla zajistit speciální komise jmenovaná politickým sekretariátem Ústředního výboru KSČ. Ministerstvo národní bezpečnosti opět vyhlásilo stoprocentní pohotovost, postupovalo se podle scénáře, který se osvědčil již v případě Stalinova úmrtí. Pro řízení bezpečnostních operací byl ustaven štáb v čele s náměstkem Antonínem Prchalem, členy se stali vedoucí funkcionáři bezpečnostních složek. Příslušníkům Státní bezpečnosti byl nařízen každodenní styk s agenty, s jejichž pomocí měl být prováděn neustálý průzkum nálad a postojů obyvatelstva, a s tím spojené zjišťování případných rušitelů a provokatérů. Do jednotlivých krajů zamířili z centrály instruktoři, mající řídit bezpečnostní opatření, zvláštní obavy panovaly z možné vzpoury vězňů na Jáchymovsku. Zvýšila se i cenzura korespondence prováděná Státní bezpečností, kontrolou denně prošlo několik tisíc dopisů.
Zástupce náčelníka Hlavní správy StB Jiří Rybín měl zajistit příslušníky pro smuteční akt a při jejich výběru se řídit zásadou oddanosti a obětavosti jednotlivých soudruhů, vzhledem k tomu, že jde o jednu z nejvyšších poct, kterou lze příslušníku státní bezpečnosti udělit (zdroj: Archiv bezpečnostních složek, f. Personální spisy příslušníků SNB)
Na den pohřbu 19. března byla vyhlášena pohotovost příslušníků Sboru národní bezpečnosti (SNB) v celé republice. Vlastní bezpečnostní opatření zajišťovala krajská správa Státní bezpečnosti Praha, pečlivě měla být připravena trasa pro smuteční průvod, zajištěna kontrola okolních domů a jejich střech, k zamezení případných diverzí se nařizovalo zajistit v pražských květinářstvích, aby každý věnec, květinové kytice nebo květinové koše byly prohlédnuty. V domech, ze kterých bylo vidět na trasu průvodu, měla být zavřena všechna okna. Neobývané místnosti měly být kontrolovány a uzamčeny, v každém pokoji, kde se nalézali lidé, s nimi měl být alespoň jeden příslušník SNB. Obsazeny byly také střechy a důležité body na trase. Byl vydán přísný zákaz fotografování a natáčení, samozřejmě s výjimkou pověřených (a prověřených) osob.
Cesta smutečního průvodu vedla z Pražského hradu na Letenskou pláň, kde proběhla vojenská přehlídka (na které vystoupil i smíšený pluk tvořený z Ministerstva národní bezpečnosti), dále přes Strossmayerovo náměstí a kolem Obecního domu k Národnímu muzeu. Zde stejně jako při tryzně za Josifa Vissarionoviče Stalina zazněly smuteční projevy. Trasa byla rozdělena do sedmi úseků, které se ještě dále dělily na podúseky, kde byla připravena bezpečnostní opatření. Celkem se střežení všech úseků mělo účastnit 2533 příslušníků SNB. Kromě toho byla po dobu pohřbu vyčleněna stočlenná záloha. Bezpečnostním složkám mělo špalír diváků pomoci zvládnout 23 000 pořadatelů, z toho 8000 vojáků, 5000 členů Československého svazu mládeže a 10 000 příslušníků Lidových milicí. Žádné negativní jevy nebyly zaznamenány a monstrózní smuteční akce proběhla v klidu.
Klement Gottwald (foto Archiv Poslanecké sněmovny) / Tělo Klementa Gottwalda bylo před pohřbem vystaveno ve Španělském sále Pražského hradu, kam se s ním přicházely rozloučit davy lidí (zdroj: sbírka Milana Bárty)
Připravil MILAN BÁRTA
