VÝROČÍ: Jakub Šlouf o zavedení měnové reformy v roce 1953

(1. 6. 2023) – Právě dnes 1. června před sedmdesáti lety se v tehdejším Československu začala uplatňovat měnová reforma. Čím byla, jak byla prováděna v praxi a především, jaké vyvolala reakce u občanů, potažmo pracujících, se detailně zabývá kniha Praha v červnu 1953 s podtitulem Dělnická revolta proti měnové reformě, vyjednávání v továrnách a strukturální proměna dělnické třídy sestavená historikem Jakubem Šloufem, kterou v roce 2021 vydal Ústav pro studium totalitních režimů společně s nakladatelstvím Academia.

V kapitole Předehra konfliktu v ní autor popisuje základní důvody pro zavedení měnové reformy. „Základní součástí souboru vládních opatření, která bývají označována jako měnová reforma, bylo zrušení dosavadního řízeného systému zásobování obyvatel. Tento mechanismus distribuce vznikl původně v období druhé světové války, pokračoval však i během poválečné hospodářské obnovy a státněsocialistický režim jej od konce 40. let začal cíleně využívat ke zvýhodňování, nebo naopak potlačování některých skupin obyvatelstva. Různé segmenty společnosti (například dělníci v těžkém průmyslu) dostávaly zvýšené množství poukazů, za něž mohly nakupovat zboží na vázaném trhu za státem regulované nízké ceny. Jiné sociálně-profesní skupiny (například soukromí rolníci) byly z tohoto trhu naopak úplně vyloučeny, a musely si proto životní potřeby opatřovat na volném trhu za mnohem vyšší výdaje.“ Měnová reforma tuto dvoukolejnost rušila a otevírala pro všechny teoretickou možnost nakupovat zboží v neomezené míře a stanovovala nový jednotný systém cen, který byl kompromisem cen obou předchozích trhů.

Souběžně s odstraněním lístkového systému zásobování došlo rovněž k plošné výměně platidel. Jakub Šlouf ve své knize k tomu přidává konkrétní čísla: „Hotovosti byly směňovány v poměru 5:1 do částky 300 Kč na osobu, dále pak v nevýhodném poměru 50:1. Běžné vklady ve finančních ústavech se převáděly ve vícestupňových intervalech v poměrech 5:1 (částky do 5000 Kč) až po 30:1 (částky nad 50 000 Kč). Likvidovány byly rovněž prostředky nabyté v období protektorátu a předchozích režimů, které byly z důvodu finanční stability zablokovány již v roce 1945 v podobě takzvaných vázaných vkladů.“ Reforma tak redukovala zcela zásadním způsobem úspory obyvatelstva. Vláda vysvětlovala toto opatření jako dokončení ekonomické likvidace buržoazie, politicky poražené v únoru 1948. Ve skutečnosti však postupovala podle majetkového (nikoli třídního) klíče. Nejvíce postiženy byly movitější vrstvy společnosti bez ohledu na způsob, jakým si úspory vytvořily. „Vláda přitom do značné míry podcenila skutečnost, že nadprůměrné úspory neměla pouze bývalá buržoazie, ale také mnoho průmyslových dělníků a komunistů. Ti si totiž mnohdy stačili v poválečném období naspořit prostřednictvím ideologicky preferované budovatelské práce a četných přesčasů nemalé částky,“ uvádí historik Jakub Šlouf. A dodává, že někteří zaměstnanci ČKD Stalingrad při reformě například vyměňovali hotovosti přesahující 190 tisíc Kčs.



Reprofoto z knihy: Záběry z demonstrace proti měnové reformě v podniku ČKD Stalingrad v Praze a průvod zaměstnanců v tehdejší Fučíkově ulici (zdroj: Národní archiv, fond KSČ – Kancelář 1. tajemníka ÚV KSČ Antonína Novotného, k. 114)

Tyto okolnosti podle Šloufa způsobily, že ačkoli reforma spotřebitelům teoreticky slibovala do budoucna neomezený odběr zboží za přijatelné ceny, nečekaně vyvolala značnou vlnu protestů zejména mezi skupinami obyvatel, které komunistická strana dosud považovala za svou největší oporu. K napětí ve společnosti navíc přispěl i způsob provedení celé akce. Reforma byla z pochopitelných důvodů organizována v utajení, přesto rodinní příslušníci některých funkcionářů strany byli spatřeni při nápadně velkých nákupech zboží. Za podezřelé považovala velká část obyvatel rovněž celostátní plošné vyhlášení výplat záloh na mzdy v polovině května 1953. „Spekulace o reformě tudíž prosákly na veřejnost a vyvolaly 18. května celostátní vlnu paniky, která se projevovala zejména všeobecnou nákupní horečkou. Během několika málo dnů došlo k úplnému vykoupení zboží ve většině obchodů a ke kolapsu distribuční sítě. Vedení komunistické strany nezbývalo v dané situaci nic jiného, než nechat 25. května zcela uzavřít obchody s volným prodejem zboží a bránit dalšímu rozkladu hospodářství,“ připomíná Jakub Šlouf ve své knize Praha v červnu 1953. Měnová reforma tak byla 30. května vyhlášena v extrémně stresující situaci hmotného nedostatku, uzavřených vyprodaných obchodů a podrážděné populace. Představitelé státu se navíc zdiskreditovali ve zvýšené míře v očích té části společnosti, která oficiálním informacím doposud věřila a na základě nich se nezapojila do nákupní horečky a nyní proto přicházela o výraznější část úspor. Takto veliká koncentrace naštvaných obyvatel představovala značné bezpečnostní riziko. Dne 1. června 1953 vstoupilo do stávky několik významných průmyslových podniků v Praze. Dělníci se bouřili proti sociálním důsledkům ohlášené měnové reformy, vyšli z bran továren, a připravovali dokonce protestní pochod na Pražský hrad. Politické důsledky takového činu by byly nedozírné. Vedení komunistické strany se ocitlo v prekérní situaci, protože revoltu vyvolaly stejné závody, které ještě před pěti lety aktivně pomáhaly zajišťovat v ulicích metropole únorový státní převrat. Hrozil proto zásadní otřes legitimity celého systému. Dochované dokumenty včetně unikátních fotografií umožnily historiku Jakubu ŠloufoviÚstavu pro studium totalitních režimů rekonstruovat v knize Praha v červnu 1953 nejen tyto zapomenuté červnové události, ale také obecnější atmosféru v tehdejším průmyslu.

Knihu si můžete zakoupit ve vybraných knihkupectvích nebo prostřednictvím internetu na stránkách knihkupectví Kosmas.cz.


Nahoře zatčený vůdce stávky v továrně Aero Vysočany, bývalý policista Vladimír Váňa (zdroj ABS, f. Správa vyšetřování StB – vyšetřovací spisy MV, sv. V-1903 MV) / Dole funkcionář ROH Stanislav Michl, který za zorganizování protestní odborové schůze zatčených kolegů z Aera Vysočany obdržel trest tři roky vězení (zdroj ABS, f. Správa vyšetřování StB – vyšetřovací spisy MV, sv. V-1677 MV)

Podle knižních podkladů zpracoval MARTIN VACEK

Související: