pracovník ONV v Pardubicích a člen ilegální skupiny souzené v rámci akce Malíř č. 1 Pocházel ze živnostenské rodiny. Otec Karel Novák a matka Karolina, rozená Součková, vlastnili obchod s koloniálním zbožím. Po obecné škole absolvoval Jan čtyři roky reálného gymnázia a dva roky obchodní školy. Po studiích se ještě vyučil obchodním příručím. Poté, co otec padl v první světové válce, vedla rodinný obchod matka a v roce 1934 ho převzal Jan. V prosinci 1948 byl obchod znárodněn a Jan Novák odešel pracovat jako zmocněnec firmy Karel Novák, národní správa v Přelouči. V roce 1945 vstoupil do ČSNS, za kterou se stal členem ONV v Pardubicích. Po únoru 1948 vstoupil do KSČ. Jan Novák byl do ilegální činnosti zapojen svým bývalým spolužákem Josefem Černým. Působnost pardubické ilegální skupiny se tak rozšířila i na Přeloučsko, kde se měl Novák starat především o distribuci ilegálních tiskovin. Činnost skupiny podporoval i finančně a zpravodajsky, sestavil mimo jiné plánek přeloučského letiště. K zatčení Nováka došlo 26. srpna 1949. Po téměř roční vyšetřovací vazbě byl zařazen do první skupiny, která byla souzena v rámci akce Malíř č. 1. Hlavní líčení se konalo u Státního soudu v Praze ve dnech 5.–8. července 1950. Soudnímu senátu předsedal JUDr. Jaroslav Novák, státní prokuraturu zastupoval JUDr. Karel Čížek. Za zločiny velezrady a vyzvědačství byl Jan Novák odsouzen k 24 letům těžkého žaláře, peněžitému trestu ve výši 50 000 Kčs, konfiskaci veškerého majetku a k trestu odnětí občanských práv po dobu deseti let. Během věznění prošel uranovými pracovními tábory na Jáchymovsku a věznicí Leopoldov. Podmínečně propuštěn byl na rozsáhlou amnestii prezidenta republiky v květnu 1960. V červenci 1990 byl Krajským soudem v Hradci Králové plně rehabilitován.