ÚSTR s MPČR zahájily cyklus přednášek o majoru Zemanovi


(24. 4.) – Ústav pro studium totalitních režimů ve spolupráci s Muzeem Policie ČR a za odborné podpory České televize připravil nový cyklus přednášek věnovaný seriálu Třicet případů majora Zemana. Projekt nabídl veřejnosti pohled na tento známý televizní titul v širším historickém a ideologickém kontextu.

Cyklus byl zahájen 23. dubna 2026 v 17 hodin v kinosále Muzea Policie ČR úvodní přednáškou „30 případů majora Zemana: krimi, nebo propaganda?“. Historici Petr Kopal (ÚSTR) a Daniel Růžička (ČT) se zaměřili na vznik seriálu, jeho ideové zázemí i dobovou recepci. „Seriál je mimořádně zrůdný tím, jak účinně dokázal propojit rádoby detektivní, populární žánr s jasně zadaným politickým zadáním. Divákům předkládal jasně strukturovaný výklad komunistických dějin, který měl potvrzovat legitimitu normalizačního režimu,“ uvedl ředitel ÚSTR Ladislav Kudrna.

Na úvodní setkání navážou další přednášky v průběhu května, června a září, které se budou věnovat vybraným epizodám a jejich historickému pozadí. Cyklus tak nabídne detailnější pohled na konkrétní případy i širší souvislosti fungování médií v období normalizace.

Úvodní slovo ředitele ÚSTR Ladislava Kudrny

Vážené dámy a pánové,
když jsme před lety pracovali na knihách Kapela a poté na Kniha v barvě krve, tak jsme samozřejmě narazili i na majora Zemana, konkrétně na díl Mimikry. Bylo zajímavé, jak Státní bezpečnost vyhodnocovala chování štábu i chování samotného režiséra Sequense. V hlášeních se například objevují zprávy o tom, že se pan režisér Sequens chlubil, jak si z výletu na Kubu udělal rodinnou dovolenou, protože se mu podařilo do štábu propašovat celou rodinu. Že ještě plánuje natočit jeden celovečerní film, protože mu to vynese minimálně 90 000 korun honoráře. Ten film, jak víme, nakonec skutečně vznikl a byl to snímek Rukojmí z Bella Vista. Z hlášení také víme, že při natáčení probíhaly obrovské hádky, zejména mezi režisérem Sequensem a scénáristou Procházkou, který se stran honorářů dokonce chystal žalovat i Československou televizi a další své kolegy.

Filmaři měli při natáčení 30 případů majora Zemana k dispozici veškeré materiály z provenience ministerstva vnitra. Když se natočil a odvysílal díl Mimikry, proběhlo poté jeho vyhodnocení za účasti samotného ministra vnitra Obziny a jeho náměstků. A bylo to velice pikantní. Soudruzi totiž konstatovali, že díl Mimikry byl jeden z nejvíce sledovaných a ministr Obzina říkal: „Soudruzi, my jsme zde skutečně ukázali ten underground, že to jsou hašišáci, feťáci a zhýralci. No jo, soudruzi, ale my jsme zjistili, že na tu mládež to má úplně opačný dopad. Oni se s těmi hrdiny ztotožnili, a dokonce tu skladbu Bič Boží si stahují, nahrávají a koluje to po celé republice. Takhle jsme to vůbec nechtěli!“ Víme, že jako většinu textů i onen Bič Boží napsal Sequens, kdo to nazpíval, ale nevíme dodneška a ani nevíme, kdo složil hudbu.

Pro mě osobně je tento seriál od začátku do konce pouhá propaganda, obrovská zrůdná propaganda, která vypráví historii Československa, jak ji chtěli soudruzi vidět. Je to hezky vidět hned v úvodu, když se hlavní protagonisti seriálu vracejí z koncentračního tábora, tak tam říkají: „Musíme dělat zákony pro lidi. Ale po našem!“ To je přesně ono – zákony „po našem“. To přesně vystihuje celý cyklus. Moc děkuji za pozornost a užijte si dnešní večer.

 


„Spolupráce s ÚSTR nám umožnila zasadit historii bezpečnostních složek do širšího společenského a mediálního kontextu. Seriál 30 případů majora Zemana je v tomto ohledu mimořádně cenný – ukazuje nejen dobové představy o fungování Sboru národní bezpečnosti, ale i to, jakým způsobem chtěl být tento obraz prezentován veřejnosti,“ prohlásil ředitel Muzea Policie ČR Radek Galaš.


„To, že se seriál udržel v povědomí veřejnosti dodnes, není náhoda. Vedle své dobové funkce totiž splňoval i základní podmínky úspěšného vyprávění – silného hrdinu, dramatickou strukturu a žánrovou pestrost. O to důležitější je dnes tyto vrstvy oddělovat a kriticky interpretovat a ilustrovat úspěšnost komunistické propagandy, která mnohdy i díky seriálu zůstává v myslích řady lidí zakotvena,“ uzavřel Kamil Nedvědický, 1. náměstek ředitele Ústavu pro studium totalitních režimů.


Společný projekt propojil akademický výzkum s pamětí bezpečnostních složek a přispěl k hlubšímu porozumění roli médií v totalitním režimu. Série přednášek zároveň ukázala, jakým způsobem byla televizní tvorba využívána k ovlivňování veřejného mínění. Aktuální informace o jednotlivých přednáškách budou průběžně zveřejňovány na webových stránkách Ústavu pro studium totalitních režimů a Muzea Policie ČR.






AUTOR: PETRA JUNGWIRTHOVÁ

FOTO: ÚSTR / Jindřich Mynařík