ÚMRTÍ: Diplomat, spisovatel a historik Jaroslav Šedivý (93)

V sobotu 28. ledna zemřel někdejší český ministr zahraničí, diplomat, spisovatel a historik Jaroslav Šedivý. Celý život se věnoval zahraniční politice, po revoluci vstoupil do služeb diplomacie, zasloužil se o odchod sovětských vojsk z Československa či vstup České republiky do NATO. Bylo mu 93 let.

Jaroslav Šedivý se narodil 12. listopadu 1929 v Praze. Vystudoval historii a slavistiku na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. V roce 1954 nastoupil do Slovanského ústavu Akademie věd, od roku 1957 působil v Ústavu pro mezinárodní politiku a ekonomii v Praze. Založil odborný časopis Mezinárodní vztahy a tři roky byl jeho šéfredaktorem. V únoru 1970 byl propuštěn z Ústavu pro mezinárodní politiku a ekonomii pro svou činnost v roce 1968 a během sovětské invaze. Byl také vyloučen z komunistické strany, do níž vstoupil v lednu 1948. Od srpna 1970 byl šest měsíců vězněn a obviněn z podvracení republiky. Pracoval poté v různých profesích, mj. jako lesní dělník, řidič a dlouhá léta jako čistič oken. Publikoval řadu samizdatových studií. V tomto období také napsal dvě historické knihy pod jmény dvou svých přátel. Krátce před listopadem 1989 začal pracovat v Prognostickém ústavu Akademie věd, kde se tehdy připravovala prognóza ekonomického vývoje v Československu.

V prosinci 1989 přešel na ministerstvo zahraničí jako poradce ministra Jiřího Dienstbiera. Ve své knize Černínský palác v roce nula z roku 1997 Jaroslav Šedivý vzpomínal, jak Dienstbierovi po přebírání úřadu odpověděl na zásadní otázku, s čím začnou: „Chceme-li dělat zahraniční politiku nezávislého státu, musí ten stát být skutečně nezávislý, a nikoliv okupovaný. Musíme co nejdříve dostat Rusy ze země.“ Právě o odsun sovětských vojsk z Československa se Šedivý velmi významně zasloužil. V další profesní kariéře se poté stal nejdříve československým a později českým velvyslancem ve Francii, následně ještě velvyslancem v Belgii a Lucembursku. Současně zastupoval české zájmy v NATO. V Bruselu se věnoval jednání o vstupu ČR do Severoatlantické aliance. V letech 1997 až 1998 byl ministrem zahraničních věcí ve vládě Josefa Tošovského, v letech 1999 až 2002 pak velvyslancem ve Švýcarsku.

Jaroslav Šedivý byl nositelem vysokých francouzských vyznamenání – Řádu čestné legie a Národního řádu za zásluhy. Prezident Václav Klaus mu udělil medaili Za zásluhy. Řadu let předsedal Společnosti Jana Masaryka, přednášel mezinárodní politiku a diplomacii na Filozofické fakultě UK. Účastnil se například také semináře Ústavu pro studium totalitních režimů v roce 2011 na téma: Zpravodajský fanatik Štěpán Plaček. Šedivý byl autorem řady knih, v nichž se zabýval například zákulisím polistopadové zahraniční politiky, diplomacií, historickými událostmi či působením v roli velvyslance v Paříži. V roce 2012 vydal i rozsáhlé paměti nazvané Jaroslav Šedivý: Mé putování zmateným stoletím.

Čest jeho památce!