STALO SE: 24. října
Připomínka popravených na akci paměťové organizace Post Bellum z roku 2012 na pražském Karlově náměstí (foto archív Post Bellum)
Právě dnes 24. října před 80 lety dosáhla pomsta nacistů za atentát na Reinharda Heydricha vrcholu. Během tohoto jediného dne nacisti v koncentračním táboře Mauthausen popravili 262 českých vlastenců zapojených do spolupráce s výsadkovými skupinami Anthropoid, Silver A, Bivouac, Out Distance, Steel a Intransitive. K trestu smrti byli odsouzeni stanným soudem pražského gestapa ve dnech 29. září a 5. října 1942. Do Mauthausenu byli transportováni den před popravou z Malé pevnosti v Terezíně. Pod záminkou lékařské procedury byli po skupinkách odváděni do čekárny a svlékárny, kde si je vyzvedávali vojáci v bílých pláštích. Po svlečení do naha se museli v místnosti postavit zády ke stěně s vyznačeným výškoměrem. Poté byli skrytým otvorem ve zdi střeleni do týlu. Jejich těla pak byla odvlečena do vedlejší místnosti, kde usmrceným nacisté trhali zlaté zuby, a pokud vězeň ještě žil, ubili ho železnou tyčí. Těla byla následně spálena a popel vysypán na smetiště za táborem.
Podle mauthausenských knih popravených a vystavených úmrtních listů byli čeští vlastenci vražděni v intervalech po dvou minutách téměř devět hodin. Konkrétně popravy začaly v 8.30 a skončily v 17.42 hodin. Dohromady 262 obětí, z toho více než polovina žen. Jednalo se většinou o celé rodiny (Brychovi, Královi, Kubišovi, Moravcovi, Novákovi, Svatošovi, Svěrákovi, Valčíkovi, Vojtíškovi ad.) včetně dětí ve věku 14-17 let. Šlo ale jen o první část popravených z celkového počtu 294 odsouzených osob. Další skupina 31 spolupracovníků parašutistů byla v Mauthausenu popravena o tři měsíce později – 26. ledna 1943. Poslední z odsouzených – František Pecháček – byl pak zavražděn 3. února 1944. Čest památce všech popravených, nezapomínáme!
Výškoměr byl vlastně skrytým popravčím zařízením. Využíval se v mnoha koncentračních táborech, vlevo ten, kterým se popravovalo v Büchenwaldu (foto Wikipedia a Post Bellum)
Připravil MARTIN VACEK