Soud rehabilitoval Václava Havla za vazbu v roce 1978
(21. 5. 2026) – Ve středu 20. května 2026 rehabilitoval Obvodní soud pro Prahu 2 bývalého disidenta, později československého a následně i českého prezidenta Václava Havla (1936-2011). O co šlo? Dne 28. ledna 1978 byl Havel vzat do vazby pro podezření ze spáchání trestných činů útoku na veřejného činitele a ztěžování výkonu pravomoci veřejného činitele. Toho se měl Havel dopustit 25. ledna 1978 před budovou Ústředního kulturního domu železničářů na náměstí Míru v Praze, když neuposlechl příslušníky Veřejné bezpečnosti „k rozejití“ a měl jim bránit „v prováděném zákroku“ tím, že je „odstrkoval a současně hrubými výroky … pak i urážel“. Dne 13. března 1978 byl Havel z vazby propuštěn. K soudu věc nedošla, neboť prokurátor dospěl k závěru, že pro nedostatek důkazů „by nemohla mít obžaloba nějakou naději na úspěch“.
Ve skutečnosti šlo o svévolnou akci bezpečnostních orgánů s cílem zmařit setkání občanů, kteří byli spojeni s Chartou 77 a dostavili se na ples železničářů, pořádaný 25. 1. 1978 v Ústředním kulturním domě železničářů na náměstí Míru v Praze 2. Podrobnosti k tomu zmínil v otevřeném dopise spisovatel Pavel Kohout (1928) tehdejšímu předsedovi vlády JUDr. Lubomíru Štrougalovi (1924-2023) ze dne 30. ledna 1978:
Vážený pane předsedo vlády,v sobotu 28. ledna jsem šel se svou ženou na železničářský ples, stejně jako několik desítek našich přátel. Pokud se ptáte, proč na železničářský ples, musím se já ptát, proč ne? Nepatřím k žádné organizaci, které smí plesy pořádat, a v Čechách je od přelomu století zvykem, že organizace, pořádající ples, prodávají vstupenky přespolním. Myšlenku jít na ples pojalo několik žen, mezi nimi i moje, které měly dojem, že po roce, kdy byly nepřetržitě šikanovány policejním i správním aparátem, si mohou taky jeden večer zatančit. Místo pořadatelů nás očekávali příslušníci Státní bezpečnosti… Jako jiným přátelům sdělili i nám, že si nás železničáři na plese nepřejí. Při odchodu z budovy, aniž bych to v nejmenším zavinil … mě mladý příslušník StB … bez výstrahy a zezadu zákeřně udeřil pěstí do hlavy, mezi ucho a spánek. Upadl jsem na schody, na několik minut neschopen jednání. … Viděl jsem jiné příslušníky StB, jak kopou a bijí doktorku filosofie Daňu Horákovou a neznámou dívku; slovo „kurva“ znělo nejčastěji. Bylo to tím přízračnější, že i doktorka Horáková měla dlouhé večerní šaty. Marně jsem, sám příliš otřesen, žádal policisty o zásah. Téhož večera byli znovu zadrženi dramatik Havel a herec Landovský, podle očitých svědků na rozkaz neznámého civilisty, aniž by se jakkoli provinili. … V očekávání Vaší pomoci a svého osudu POZNÁMKA: kráceno, celý text dopisu na www.vons.cz |
Soudkyně JUDr. Daniela Reifová z Obvodního soudu pro Prahu 2 vysvětlila, že „v kontextu historických okolností je zřejmé, že zásah sledoval politický a preventivně-represivní účel, spočívající v zamezení shromažďování osob nepohodlných tehdejšímu režimu“. Soud proto vyslovil Havlovu účast na soudní rehabilitaci ve vztahu k nezákonnému zbavení osobní svobody od 28. ledna do 13. března 1978.
Advokát JUDr. Lubomír Müller, který bývalého disidenta a prezidenta před soudem zastupoval, celou věc shrnuje slovy: „Mohlo se zdát, že nezákonné počínání příslušníků Státní bezpečnosti na železničářském plese před téměř 50 lety zůstane zapomenuté a bez jakéhokoli povšimnutí. Ale skutečnost, že se k tomu soud v kauze Václava Havla vrátil, nám připomíná slova, která kdysi napsal apoštol Pavel: Hříchy některých lidí jsou veřejně známé a hned vedou k odsouzení. Ale hříchy jiných vyjdou najevo až později.“
ZPRACOVAL: MARTIN VACEK
FOTO: ÚSTR / Přemysl Fialka
