ROZHOVOR: Světlana Ptáčníková o Dni otevřených dveří ABS

(7. 6. 2023) – Archiv bezpečnostních složek (ABS) se ve čtvrtek 8. června připojí k oslavě Mezinárodního dne archivů a podobně jako jiné paměťové instituce, i on se na jeden den otevře široké veřejnosti. Co všechno je pro návštěvníky letos v rámci Dne otevřených dveří v ABS připraveno, prozrazuje jeho ředitelka Mgr. Světlana Ptáčníková.

Paní ředitelko, Den otevřených dveří Archivu bezpečnostních složek je již tradiční akcí. Kde všude se v rámci ABS letos odehraje a komu je určena?

Jak možná někteří vědí, Archiv má dvě budovy v Praze (v ulici Na Struze a na Branickém náměstí) a jednu v lesích v katastru obce Kanice u Brna. Letos zveme návštěvníky do budovy v Braníku a do Kanic. Den otevřených dveří je určen všem, kteří mají zájem se o nás něco dozvědět. Třeba je to, co uvidí a uslyší, zaujme, a stanou se z nich naši badatelé. Vzhledem k tomu, že program je vždy jinak tematicky zaměřený, máme i návštěvníky, kteří k nám míří opakovaně.

Co všechno uvidí a co se dozvědí návštěvníci v pražském Braníku?

V Braníku je už bezprostředně po vstupu do objektu určitě zaujme komiksová výstava „Ještě jsme ve válce“, která vznikla ve spolupráci Ústavu pro studium totalitních režimů a organizace Post Bellum. Jde o komiksy nakreslené podle vyprávění skutečných lidí špičkovými českými a slovenskými výtvarníky. Najdeme tu příběhy z druhé světové války, koncentračních táborů, komunistických kriminálů i z prostředí Státní bezpečnosti. Následně návštěvníci přijdou do služební „badatelny“, tj. nikoliv určené pro veřejnost. Zde se mohou drobně občerstvit, shlédnout ukázky archiválií, souvisejících s příběhy prezentovanými na výstavě, podívat se na instruktážní filmy nebo pohovořit s přítomnými archiváři o všem, co je zajímá. Poté následuje komentovaná prohlídka jednotlivých stanovišť. Začíná na pracovišti evidencí, kde návštěvníci uvidí prověřování jmen v informačních systémech a případně se budou moci zaregistrovat do eBadatelny (aplikace umožňující registrovaným badatelům dálkový přístup k digitalizovaným archiváliím – pozn. red.). Dále následují depozitář, kde budou seznámeni s tím, že péče o archiválie není žádná legrace, digitalizační pracoviště, kde jim bude předveden převod archiválií do elektronické podoby, restaurátorské pracoviště, kde se seznámí s náročným a zdlouhavým procesem péče o fyzický stav archiválií, a nakonec mohou podiskutovat s historiky Ústavu pro studium totalitních režimů.

Naše Dny otevřených dveří jsou známé i svými hranými scénkami – na jednu z nich, předvádějící výslech Státní bezpečností, dokonce před několika lety reagoval disident Otakar Michl, který se jí účastnil, děkovným dopisem, v němž mj. uvedl: „Reminiscence na doby zdánlivě zašlé mě vehnaly do stavu změněného vědomí, ve kterém se stále nacházím a nejspíš po nějakou dobu se ještě nacházet budu. Není se mnou kloudná řeč, chovám se podivně a v duchu si kladu řadu otázek, na které nenacházím odpovědi. K tomu jste mě přiměli a já jsem tomu rád“. A jednu takovou scénku, opět související s příběhem z výstavy „Ještě jsme ve válce“, jsme si připravili i letos.

Co je připraveno v brněnské pobočce Archivu bezpečnostních složek v Kanicích? Na co konkrétního pozvete tamní potenciální návštěvníky?

Kanice jsou zajímavé už svou polohou v lesích a svým původním účelem, kdy vznikaly jako protiatomový kryt. Archiv – tehdy šlo o Archiv ministerstva vnitra, předchůdce Archivu bezpečnostních složek – sem byl umístěn počátkem 90. let. Návštěvníci tohoto objektu si vyslechnou úvodní slovo o historii a současnosti pracoviště a poté přednášku „Naše měna je pevná!“, věnovanou jednomu smutnému výročí, které jsme si letos připomněli – měnové reformě v roce 1953. K tomuto tématu bude připravena také výstavka archiválií. Pak si – stejně jako v Praze – za doprovodu pracovníků Archivu prohlédnou depozitáře i archiválie, reprezentující jednotlivé původce, a budou seznámeni s procesem přípravy archiválií na digitalizaci i s provozem kanické badatelny.

Proč není součástí akce také prohlídka badatelny v Praze v ulici Na Struze?

S otevřením pracoviště Na Struze počítáme na podzim, kdy by se v rámci oslav listopadu 1989 měla konat také již tradiční akce „Na čaj do archivu“. Tato akce je ještě více interaktivní, neprovádíme sice návštěvníky celou budovou, ale ukazujeme jim opět způsob prověřování jmen v evidencích, mohou se zaregistrovat do eBadatelny, ale hlavně – mají možnost si v klidu a teple prohlédnout vystavené archiválie, promluvit si s archiváři a zahřát se připraveným čajem. I při této akci prezentujeme některou z výstav, vytvořených kolegy z Ústavu pro studium totalitních režimů.

Archiv bezpečnostních složek je s Ústavem pro studium totalitních režimů provázaný. Jak on bude prezentován v rámci Dne otevřených dveří v Braníku?

Jak už jsem zmínila, jedno ze stanovišť bude věnováno právě činnosti Ústavu. Návštěvníci zde mohou získat publikace ÚSTR a od 18 hodin mohou vyslechnout v zasedací místnosti přednášku historika Mgr. Libora Svobody, PhD. která bude zaměřena na jeden z příběhů výstavy „Ještě jsme ve válce“. Tento historik, který je určitě veřejnosti znám ze svých četných mediálních výstupů, seznámí posluchače s osudem Václava Jakeše, který za dramatických okolností unikl v říjnu 1951 zatčení a téměř 15 let se dokázal před Státní bezpečností skrývat.

Tradičně zvete na akci celé rodiny, tedy všechny rodinné příslušníky. Nabízí se otázka, co je nachystáno v archivech konkrétně pro děti?

Upřesním, že speciální program je pro děti připraven pouze v Braníku. Do Kanic mohou pochopitelně přijít také, ale tam absolvují totéž, co jejich rodiče. V Braníku máme pro menší děti připraveny omalovánky, možnost vyzkoušet si psaní na psacím stroji – což je ostatně pro ně dnes, v době počítačů, stejný zážitek, jako když jim někdo ukáže telefon s vytáčecím ciferníkem – a pro starší děti kvíz, související s tím, co ten den uvidí a uslyší. Za správné vyplnění je čeká malá odměna. Právě dětský program je rok od roku oblíbenější, loni od nás dokonce jedna holčička odmítala odejít.

Akci pořádáte poněkolikáté, takže už máte povědomí, jaký bývá o ni zájem? A také, co návštěvníky vždy zajímá nejvíce?

Zájem o tuto akci je stabilně vysoký, počet návštěvníků za den se obvykle blíží v součtu dvěma stům, což je z hlediska kapacity prohlídek ideální počet. Návštěvníkům se líbí ukázky instruktážních filmů i archiválií, rádi využívají také možnosti registrace do eBadatelny. Přítomní archiváři jsou doslova zasypáváni nejrůznějšími otázkami, týkajícími se prezentovaných archiválií i jejich práce.

Odkdy a jak dlouho bude Archiv bezpečnostních složek veřejnosti 8. června otevřený? A kde lze získat detailnější informace – třeba jak se lze do jednotlivých archivů dostat?

Komentované prohlídky na pracovišti v Braníku proběhnou ve 14, 15, 16 a 17 hodin. Pokud bude dostatečný zájem, může být v půl čtvrté a půl páté vypravena i speciální dětská prohlídka. V Kanicích bude jedna komentovaná prohlídka, a to v 16 hodin. Všechny potřebné informace najdou zájemci na našich webových stránkách a také na Facebooku Archivu bezpečnostních složek.

Archiv bezpečnostních složek funguje, stejně jako Ústav pro studium totalitních režimů, již patnáct let. Co se (ve zkratce) za těch 15 let ABS povedlo? V čem je takříkajíc jedinečný?

Zcela jistě je jedinečný v míře, v níž jsou badatelům předkládány archiválie, které spravujeme. Lapidárně to pod jedním postem na Facebooku vyjádřil jistý diskutér slovy „U nás si mimo ABS taky moc nezapátráš“. Na rozdíl od jiných archivů totiž můžeme archiválie, vzniklé z činnosti bezpečnostních složek před 31. prosincem 1989, předkládat komukoliv bez jakéhokoliv omezení nebo pseudonymizace (začerňování) osobních údajů, což nám umožňuje výjimka formulovaná v zákoně o archivnictví. Řada archiválií je nejen digitalizovaná, ale přístupná on-line prostřednictvím aplikace eBadatelna, o níž již byla řeč. Aplikace umožňuje registraci plně elektronickou cestou, bez nutnosti fyzické návštěvy Archivu, a od loňského listopadu díky technologii OCR i prohledávání textů archiválií. Z nedávné diskuse s řediteli ostatních archivů vím, že jsme vůči badatelům nejvstřícnější, i pokud jde o cenu, kterou musí zaplatit za archiválie, jež jsou digitalizované, ale nejsou ještě přístupné on-line. Ostatně spokojenost badatelů je pro nás velmi důležitá, už kvůli neutuchajícímu zájmu o naše archiválie.

Naše služby se snažíme neustále zlepšovat. Za velké plus považujeme i náš IT tým, který vytváří řadu unikátních aplikací usnadňujících práci jak badatelům, tak archivářům. Zde bych ráda jmenovala program SODA pro řízení digitalizačního workflow nebo program umožňující rychlou přípravu digitalizovaných archiválií pro badatele. Při tom všem si archiváři najdou čas i na archivní zpracování, které není vůbec tak snadné, jak si laici představují.

Loni jste zavedli možnost vyhledávání systémem OCR, na co mohou těšit vaši pravidelní „klienti“ letos, či v brzké budoucnosti?

Zavedení OCR bylo opravdu velkou a pro badatele převratnou novinkou, i když klasické zpracování archiválií a tvorbu archivních pomůcek nahradit nemůže. Nicméně i nadále počítáme s kontinuální digitalizací archivních souborů a jejich publikaci v eBadatelně. Naši IT pracovníci vyvíjejí novou aplikaci pro vyhledávání jmen v evidencích, což bude mít sice význam především pro interní práci, ale nepochybně se to odrazí i v následném vyřizování žádostí pro úřady a badatele. Kolegové mají velké plány také s archivní edukací a obecně s propagací naší práce například prostřednictvím sociálních sítí.