PAMĚŤ A DĚJINY: Vyšlo nové číslo 4/2022
Tři z perzekvovaných hokejistů – zleva: Augustin Bubník, Josef Jirka a Václav Roziňák. Ten byl odsouzen na 10 let, zde na vazební fotografii (foto Paměť národa a Archiv bezpečnostních složek)
Revue Paměť a dějiny se ve svém novém čísle věnuje sportu v období vlády komunistické strany. Časopis přináší především příběhy sportovců, jejichž kariéru poznamenala doba – Václava Roziňáka a Zdeňka Sobotky.
„Za poslední století urazil sport a jeho vnímání dlouhou cestu, my jsme se v tomto čísle časopisu Paměť a dějiny soustředili na tu její část, jež se odehrála v době vlády komunistické strany. Naším cílem nebylo popisovat institucionální vývoj československého sportu po druhé světové válce, přibližuje obsah nového čísla revue jeho šéfredaktor Petr Zídek. V tomto čísle revue Paměť a dějiny naleznete především příběhy sportovců, jejichž kariéru poznamenala doba. „Od těch známých, jako byl hokejista Václav Roziňák, odsouzený v roce 1950 v procesu s hokejovými mistry světa za vykonstruovanou velezradu na deset let odnětí svobody, až po ty doposud neznámé, jakým je ligový fotbalista Zdeněk Sobotka, který byl již v roce 1949 odsouzen Státním soudem na dvacet let za zběhnutí a pokus odejít za hranice,“ dodává šéfredaktor.
Kromě silných příběhů nové číslo revue Paměť a dějiny popisuje také to, jak sport fungoval. Středobodem zájmu je Ministerstvo vnitra a jeho počiny v oblasti sportu a tělovýchovy. Petr Zídek to upřesňuje: „Pozoruhodné je, že ve čtyřicátých a padesátých letech organizovalo vnitro pro své zaměstnance vlastní přebory, zatímco později už byli sportovci z policejních oddílů integrováni do běžných civilních soutěží. Propagandistický, a dokonce možno říci zastrašující charakter měla vystoupení složek Ministerstva vnitra na spartakiádách.“ Období sportu za normalizace přibližují obsáhlé rozhovory se třemi hokejovými hvězdami té doby: Jiřím Holíkem, Vladimírem Martincem a Bohuslavem Ebermannem. „Zajímalo nás především, jak se v tehdejším hokeji na klubové i reprezentační úrovni odrážela doba: zda byli hokejisté při utkáních se sovětskou sbornou více motivovaní zvítězit, jak vypadaly zájezdy do ˏkapitalistické ciziny´, co se řešilo na Hradě nebo na sovětském velvyslanectví, jaké byly možnosti přestupů nebo odchodu do zahraničního angažmá. Dnešní hokejový fanoušek bude možná v mnohém překvapen,“ doplňuje šéfredaktor Zídek. Sedmdesátá a osmdesátá léta byla také zlatou érou dopingu. Tento pro mnohé sportovce a trenéry stále ještě bolestivý problém je v revue Paměť a dějiny analyzován na příkladu vzpírání, tedy disciplíny, která se tehdy tímto neblahým jevem kompromitovala nejen v komunistickém Československu, ale i celosvětově.
Kromě sportovních hvězd se v novém vydání časopisu píše také o jedné filmové. Petr Zídek říká: „Herečka Helena Bušová hrála ve 30. letech v řadě komedií, dokonce i s Voskovcem a Werichem, po válce se provdala za československého pilota RAF Karla Kasala a po únoru 1948 spolu odešli do zahraničí. Pak se její životní dráha začala zvláštně komplikovat. V 50. letech se i s manželem dvakrát vrátila zpět do Československa a účastnila se kampaně proti svým bývalým kolegům z Rádia Svobodná Evropa. Temný příběh, který vzbuzuje mnohé otazníky, vyvrcholil v 80. letech, kdy Kasalová marně žádala československé úřady o možnost zemřít doma.“ Pozornosti čtenáře by pak v novém čísle neměl uniknout ani rozsáhlý materiál o pozadí pokusu polských protikomunistických odbojářů o přechod na Západ přes Československo v listopadu 1948…
Nové vydání časopisu Paměť a dějiny 4/2022 si můžete zakoupit ve vybraných knihkupectvích nebo na stránkách knihkupectví Kosmas.
Zdeněk Sobotka na fotografii ze zfalšovaného rybářského lístku, v němž se vydával za Kurta Hermana / Vladimír Martinec na současném snímku / Helena Bušová a Jan Werich ve filmu Hej-rup! z roku 1934 / Část příslušníků partyzánského oddíl Wiarusy v létě 1947 (foto Archiv bezpečnostních složek / Jaroslav Rokoský / Národní filmový archiv a repro: GOLIK, Dawid Wiarusy)
Připravil MARTIN VACEK
