PAMĚŤ A DĚJINY: Vyšlo číslo 3/2022

Nové číslo revue Paměť s dějiny se ve velké šíři věnuje procesu s Rudolfem Slánským před 70 lety / Tehdy bylo ještě veselo. Prezident republiky Klement Gottwald, ministr financí Jaromír Dolanský a generální tajemní ÚV KSČ na 9. sjezdu KSČ v Průmyslovém paláci, 25. května 1949 (foto Národní archiv, fond ÚML)

Na podzim se nepochybně bude hodně mluvit o procesu s Rudolfem Slánským a dalšími 13 obžalovanými, kteří zastávali vysoké funkce ve stranickém či státním aparátu, od něhož uplyne v listopadu 70 let. Tento největší zinscenovaný proces s funkcionáři režimu v sovětizované střední a východní Evropě připomíná ve velké šíři také třetí letošní číslo revue Paměť a dějiny, které se nyní dostává na pulty prodejen a knihkupectví.

„V časopise jsme nechtěli opakovat všeobecně známé skutečnosti, ale přinést nové, byť nutně dílčí, pohledy,“ uvádí v editorialu šéfredaktor Petr Zídek a pokračuje: „Jan Chadima analyzuje informace o ohlasech na proces, jež byly zasílány do stranického centra. Marián Lóži se věnuje vůbec první revizi procesu, která, pod taktovkou šéfa strany Antonína Novotného a ministra vnitra Rudolfa Baráka, dospěla k názoru, že popravený generální tajemník byl zodpovědný za veškerou represi proti členům strany, takže si svůj trest plně zasloužil. Milan Bárta zkoumá životopisy desítek vyšetřovatelů, kteří se na přípravě procesu podíleli, a klade si otázku, jací to vlastně byli lidé. Konečně Jan Adamec zasazuje proces se Slánským do dobového mezinárodního kontextu na Východě i Západě, přičemž referenčním prostředím jsou mu židovští levicoví intelektuálové, kteří byli v Sovětském svazu vražděni a ve Spojených státech zažívali různé ústrky.“

Nové číslo revue Paměť a dějiny přináší i další články k historickým tématům: Petr Kopal načrtává vztah Státní bezpečnosti a filmu, Magdalena Grešová popisuje, jak fungovalo nezávislé vzdělávání v době normalizace a Martin Nekola se zaobírá neznámými dějinami české komunity v americkém Saint Louis. Historik umění a architektury Pavel Kalina se pak zaměřil téma vkusu stranických elit v době pozdní normalizace.

Na slavnostním zasedání ÚV KSČ ke druhému výročí „Vítězného února“ nic neohlašovalo brzký politický pád šéfa strany Rudolfa Slánského (foto Národní archiv, fond ÚML) / Karel Košťál (vlevo) a Bohumil Doubek stáli v čele vyšetřování během procesu s Rudolfem Slánským. Oba byli odsouzeni za podíl na nezákonnostech, ve vězení ovšem strávili jen malou část trestu (foto Národní archiv)

Připravil MARTIN VACEK