Konference Ruský imperialismus 1939/45-2023 – den druhý

(9. 11. 2023) – V Lichtenštejnském paláci pokračovala včera druhým dnem mezinárodní konference Ruský imperialismus 1939/45-2023, kterou pořádá Ústav pro studium totalitních režimů. Na programu byly dva diskuzní panely – Ruský imperialismus: politika, represe, válka a Ruský imperialismus: literatura a kultura.

V prvním panelu, který moderoval Kamil Nedvědický z Ústavu pro studium totalitních režimů, vystoupil se svým příspěvkem Vznik mýtu o Velké vlastenecké válce v SSSR polský historik Jan Szumski, profesor Ústavu dějin vědy Polské akademie věd. Sovětská intervence v Maďarsku v roce 1956 byla ústředním tématem příspěvku maďarského historika Kolontáriho Attily z Výboru národní paměti v Budapešti. Třetí pohled na problematiku ruského imperialismu pak přinesl Petr Hlaváček z Ústavu pro studium totalitních režimů, jehož příspěvek měl název Sovětizace Československa jako výraz antievropanství. Druhý panel pak uzavřela přednáška na téma Rusko a fašismus Petra Placáka z Ústavu pro studium totalitních režimů a příspěvek Příběh ruské geopolitiky: ruské mýty a motivace diplomata a politického geografa Jaroslava Kurfürsta.

V odpoledním „kulturním“ bloku přednášek jako první vystoupila Galina Kazimirovskaya, běloruská opoziční aktivistka, skladatelka a dirigentka sboru Volny chor, který se stal v roce 2020 symbolem odporu proti Lukašenkově režimu. Hovořila na téma Ruský svět v Bělorusku o potlačování integrity národa a jeho kulturního dědictví a možnost jeho zdravého, národně orientovaného rozvoje. Přednáška německy píšícího spisovatele a novináře Borise Schumatskyho měla název Jazyk ruského násilí, profesorka slavistiky na budapešťské univerzitě Zsuzsa Hetényiová potom hovořila o tabuizovaných tématech 2. světové války v sovětské kultuře. Německý spisovatel a publicista Marko Martin na příkladu Alice Rühle-Gerstel a Fridricha Torberga ukázal, jak židovští německy píšící spisovatelé 20. století popisovali Prahu jako pole v boji proti totalitarismu a jaké to přináší poučení pro dnešek. Aurimas Švedas, profesor historie na univerzitě ve Vilniusu přiblížil, jak se z filmu „12“ Nikity Michalkova stala příručka putinismu. Heinrich Kirschbaum, profesor slavistiky na Univerzitě ve Freiburgu v příspěvku Poetika expanze a exotiky hovořil o ruské literatuře jako generátoru imperiálního myšlení. V závěrečném příspěvku pak slavistka Yaroslava Ananka z Humboldtovy univerzity v Berlíně přinesla Zprávu ze šibenice, v níž popsala klíčový protiimperiální téma běloruské kultury.

Ve čtvrtek 9. listopadu pokračuje konference třetím, závěrečným dnem, přičemž na programu je čtvrtý panel pod názvem Rozděl a panuj: podoby ruské propagandy a kyberválky proti Západu. Za moderace Petra Hlaváčka z Ústavu pro studium totalitních režimů vystoupí se svými příspěvky maďarský bohemista a překladatel György Varga, litevský politolog Nerijus Maliukevičius, slovenský novinář Vladimír Šnídl, český politolog Michael Romancev a novinář a komentátor Alexander Mitrofanov.