KNIŽNÍ TIP: Katolická církev v Československu 1945-1948


Olomoucký světící biskup Stanislav Zela vítá Edvarda Beneše a Klementa Gottwalda 21. února 1947 v arcibiskupském paláci v Olomouci u příležitosti oslav znovuotevření obnovené Univerzity Palackého (foto ANM, f. Blabolil Antonín – Čs. strana lidová, k. 19)

(11. 5. 2023) – Historických témat, která čekají na seriózní a vědecká zpracování odborníky je stále dost, jedno z dlouhodobých bílých míst v našich dějinách se nyní snaží „umazat“ kniha Michala Pehra s názvem Katolická církev v Československu 1945-1948. Poválečné období je bezesporu klíčové pro pochopení následujícího vývoje komunistického Československa a studené války, přesto je tomuto tématu v dosavadní historiografii zatím věnována relativně malá pozornost. „Důvodů se nabízí hned několik,“ píše v úvodu své knihy Michal Pehr. „V první řadě vykonalo své čtyřicetileté období komunistického režimu. Literatura, která během něj vycházela, je pro dnešní seriózní bádání takřka nepoužitelná, jakkoliv představuje zajímavé svědectví doby (…) Ani naše společnost si s tímto obdobím příliš neví rady a nedokáže tento úsek našich dějin hodnotit. Byla to okleštěná demokracie, nebo autoritativní, či dokonce totalitní režim s demokratickou fasádou?“ Teprve po pádu komunistického režimu v roce 1989 bylo podle autora možné zkoumat dobu třetí republiky, ale i v novějších publikacích můžeme pozorovat jistou „opatrnost“, s níž je tato problematika zpracována.

Autor sám si pro zkoumání trojletí po konci války vybral katolickou církev, její pozici a roli ve společnosti, a hlavně dopad její činnosti vedle na popularitě stoupající obliby komunismu sovětského typu. „Víra v komunismus, v Sovětský svaz a ve Stalina nabývala na intenzitě a katolíci na tuto konkurenci reagovali jen nesměle (…) Katolická církev vstupovala do nové etapy s vysokým kreditem a přes všechny válečné ztráty v dobré kondici. Na druhé straně to však neznamenalo, že by byla mocensky silná. Příslušnost ke katolické církvi se velmi často zakládala na směsici tradic a sentimentu, praktikujících, hluboce věřících bylo však mnohem méně. Církev nedisponovala politickou mocí, ale i přes probíhající proces sekularizace měla stále velký vliv,“ nastiňuje pozici církve v té době Michal Pehr.

Problematiku vztahu katolické církve a třetí republiky byla v knize Katolická církev v Československu 1945-1948 rozdělena do několika částí. První kapitola je úvodem do problematiky a autorem je vysvětlena v pěti podkapitolách, v nichž seznamuje s dobou okolo Mnichova 1938, následně okupace Československa a věnuje se i účasti katolíků v zahraničním a domácím odboji. Druhá kapitola je věnována situaci katolické církve při osvobození českých zemí a vztahům mezi Československem a katolickou církví v poválečném období. Celé téma je rozděleno do sedmi podkapitol, v nichž se řeší například otázka odsunu sudetských Němců, poválečnému obsazování biskupských stolců, katolickým médiím, oslavě katolických svátků, problematice církevních škol, vyvlastňování církevního majetku apod. Třetí kapitola se zabývá navázáním diplomatických vztahů mezi Československem a Svatým stolcem a jejich fungování, čtvrtá pak rozebírá fenomén politického katolicismu. Další, pátá kapitola, se věnuje katolické církvi s ohledem na volby v roce 1946, šestá oslavám svatého Vojtěcha v roce 1947 a osmá situaci postavení církve na Slovensku, je „o smiřování se slovenské katolické církve s novými poměry,“ jak upřesňuje autor. Knihu uzavírá kapitola věnovaná únorovým událostem, které uzavřely poválečné období relativní demokracie a znamenaly nástup nové totality.

„Při tvorbě své práce jsem využil především dochované prameny k této problematice v různých státních, církevních a soukromých archivech, a to jak doma, tak v zahraničí. Stranou jsem prozatím ponechal materiály uložené k tomuto tématu ve vatikánských archivech, které sice byly nedávno zpřístupněny, ale s ohledem na pandemickou situaci způsobenou Covid-19 byly fakticky nepřístupné,“ říká o své nové knize historik Michal Pehr. Knihu Katolická církev v Československu 1945-1948 s podtitulem Katolíci mezi nacismem a komunismem: Lenin, či Kristus?, kterou ve spolupráci s Centrem pro studium demokracie a kultury vydává Ústav pro studium totalitních režimů, si můžete zakoupit ve vybraných knihkupectvích nebo prostřednictvím internetu na stránkách knihkupectví Kosmas.


Vlevo poslední poválečný československý zástupce u Svatého stolce Ilja Rath s papežem Piem XII. na setkání v roce 1949 (foto archiv autora s přispěním Ústavu státu a práva SAV) / Postupně v době Třetí republiky začalo přituhovat. Komunistická karikatura na katolický tisk od Antonína Pelce uveřejněná v Rudém právu v roce 1947 (repro archiv autora knihy)

Připravil MARTIN VACEK