29. ZÁŘÍ

● 1938: Mnichovská dohoda

dohoda čtyř evropských zemí o postoupení části území Československa Německu

Kolektiv autorů: Mnichov 1938 a česká společnost. Sborník ze sympozia k 70. výročí podepsání mnichovské dohody (ÚSTR 2008)

Zástupci Francie, Velké Británie, Německa a Itálie na konferenci v německém Mnichově podepsali dohodu o postoupení pohraničních území ČSR Německu (dále i Polsku a Maďarsku). Konkrétně to byli zástupci Neville Chamberlain (Velká Británie), Édouard Daladier (Francie), Adolf Hitler (Německo) a Benito Mussolini (Itálie). Na základě této dohody muselo Československo do 10. října 1938 postoupit pohraniční území obývané Němci (Sudety) Německu. O den později (30. září) ji pod nátlakem přijala i československá vláda. Mnichovská dohoda, které se někdy říká také mnichovská zrada či mnichovský diktát, byla završením činnosti Sudetoněmecké strany Konráda Henleina a vyvrcholením snah německého kancléře Adolfa Hitlera rozbít demokratické Československo, což bylo jedním z jeho postupných cílů k ovládnutí Evropy. Mnichovská dohoda je příkladem politiky ústupků. Spojené království prohlásilo dohodu za neplatnou 5. srpna 1942 s odůvodněním, že ji porušilo samo Německo už 15. března 1939, a Spojené království tedy už není smlouvou nijak vázáno. Oficiálně se však za tuto dohodu nikdy neomluvilo. Francie prohlásila mnichovské dohody se všemi jejich následky za „neplatné hned od jejich počátku“ po vzniku francouzské prozatímní vlády 22. srpna 1944. Itálie uznala mnichovskou dohodu za neplatnou od samého počátku dne 26. září 1944 pod tlakem spojenců. V případě Německa se situace zkomplikovala především tím, že po válce vznikly dva německé státy. Německá demokratická republika prohlásila neplatnost dohody od samého počátku v roce 1950 a 1967. Spolková republika Německo stanovila 11. prosince 1973 pouze nulitu mnichovské dohody, v roce 1997 vznikla Česko-německá deklarace, jejímž prostřednictvím mělo dojít k vyjasnění problematiky.

Obdobím nacistické okupace českých zemí a tomu, co jí bezprostředně předcházelo, se věnují mj. historici

Stanislav Kokoška, email: stanislav.kokoska@ustrcr.cz
Jan Vajskebr, email: jan.vajskebr@ustrcr.cz

Související: