27. ŘÍJNA

● 1971: † Karel Janoušek

armádní generál i. m. a letecký maršál, účastník prvního a druhého odboje, vězeň komunistického režimu

foto Vojenský historický ústav (VHÚ)

Karel Janoušek se narodil 30. října 1893 v Přerově. V první světové válce bojoval v řadách Československých legií v Rusku, dosáhl zde hodnosti kapitána. V období první republiky se stal zemským leteckým velitelem pro Čechy, v roce 1936 byl povýšen do hodnosti brigádního generála. Za 2. světové války organizoval tvorbu československých leteckých jednotek v RAF ve Velké Británii. Funkci generálního inspektora československého letectva vykonával plných pět let, až do 19. října 1945. Za svou práci pro letectvo byl Karel Janoušek 17. května 1945 osobně oceněn britským králem Jiřím VI. povýšením do hodnosti Air Marshal. Stal se tak jediným československým občanem, kterému byla hodnost leteckého maršála udělena. V Československé armádě dosáhl hodnosti divizního generála. Krátce po únorovém převratu byl poslán do výslužby a později jej Státní bezpečnost vyprovokovala k pokusu o emigraci, při kterém ho zatkla. V následném vykonstruovaném procesu byl odsouzen k 18, resp. 19 letům těžkého žaláře, degradaci na vojína, ztrátě akademického titulu (RNDr.) a vyznamenání. V roce 1950 pak byl odsouzen znovu za údajnou přípravu pokusu o útěk, tentokráte na doživotí. Prošel nejtěžšími žaláři v Československu (Bory, Opava, Leopoldov, Ruzyně). V době doživotního vězení, pod silným psychickým i fyzickým tlakem, byl kontaktován Státní bezpečností a v roce 1956 byl určen jako důvěrník podávat zprávy na důstojníka SS Emila Kleina (velitele ženijní školy na Hradištku). Po propuštění z vězení na amnestii v roce 1960 se potýkal s velkou existenční nejistotou, nakonec pracoval jako „inventurník“ v podniku Textil Praha a byl opět po dobu dalších pěti let veden jako spolupracující osoba. V roce 1968 byl zcela rehabilitován, avšak hodnost a vyznamenání mu navráceny nebyly. Karel Janoušek zemřel 27. října 1971, tři dny před svými 78. narozeninami. Na jeho zdraví se podepsaly útrapy z vězení, do něhož ho poslali lidé, za jejichž svobodu bojoval ve dvou světových válkách. Plného zadostiučinění se mu dostalo až po listopadu 1989 kdy mu byla vrácena hodnost i vyznamenání. V roce 1991 mu byla posmrtně udělena nejvyšší československá vojenská hodnost armádní generál.

● 1917:  ⃰  Pavel Tigrid

spisovatel, novinář, politický aktivista, politik, vydavatel, překladatel, redaktor a dramatik, jeden z nejvýznačnějších představitelů českého protikomunistického exilu

foto Archiv Prokopa Tomka

Pavel Tigrid se narodil jako Pavel Schönfeld 27. října 1917 v Praze a vyrůstal v demokratické Československé republice. V roce 1936 maturoval a ještě téhož roku se zapsal na práva, v té době již začal přispívat svými texty do Studentského časopisu, věnoval se také divadlu. V březnu 1939 unikl před nacismem do exilu, působil v exilovém vysílání rádia BBC v Londýně. V té době si také změnil své příjmení na Tigrid. V Londýně Tigrid také úzce spolupracoval s předsedou exilové vlády Msgr. Janem Šrámkem, pod jehož vlivem se přiklonil ke katolické víře. Přesto, že období v Londýně nebývá v souvislosti s ním příliš vzpomínané, pro něj samotného bylo velmi důležité. „Seznámil se tam s tím, co jej pak provázelo v dalších desetiletích: s organizační a vydavatelskou činností, prací v rozhlase, žurnalistikou, kritikou, životem v exilu i politikou. V Londýně dozrál. Ze studenta se stal osobností,“ píše v knize Pavel Tigrid. Volá Londýn (ÚSTR 2017) historik Prokop Tomek. Všechny v Londýně nabyté zkušenosti Tigrid bohatě využil nejprve jako novinář v poválečném Československu, v době druhého exilu, pak i jako spolutvůrce programového schématu Radia Svobodná Evropa, či při zakládání časopisu Svědectví v roce 1956. Komunistickým režimem v Československu byl považován za nejnebezpečnějšího představitele exilového protikomunistického odboje. Dokonce se v roce 1964 připravoval jeho únos, akce se však nezdařila. Kromě toho na něj byli nasazováni agenti StB a jeho činnost byla permanentně monitorována. Jako externí spolupracovník Svobodné Evropy pravidelně a ostře vystupoval proti totalitnímu režimu v Československu, spolupracoval rovněž s českým vysíláním BBC. Po listopadu 1989 se vrátil do vlasti, kde se snažil jako poradce prezidenta Václava Havla nebo jako ministr kultury podpořit transformaci země k demokracii. V roce 2003 se Pavel Tigrid rozhodl pro dobrovolný odchod ze života, přestal brát životně důležité léky a umírá 31. srpna ve věku 85 let.

Související: