7. LISTOPADU

● 1933:  ⃰  Ivo Klempíř

protikomunistický odbojář, politický vězeň

foto Kancelář Senátu ČR

Ivo Klempíř se narodil 7. listopadu 1933. Když v únoru 1948 v Československu převzali moc komunisté, nechtěl se s tím tehdy patnáctiletý Ivo Klempíř smířit a aktivně se nedemokratickému režimu postavil. V září 1948 se ve škole v jedné třídě, dokonce v jedné lavici, potkal s později popraveným Vladivojem Tomkem. Na tajných schůzkách společně s ním a dalšími plánovali sabotážní akce. V prosinci 1952 část skupiny přepadla vojenskou hlídku s cílem získat zbraně. Došlo k přestřelce, po které zůstal jeden voják mrtvý a jeden zraněný. Samotné akce se sice nezúčastnil, ale když byla skupina po sedmi letech odhalena, byl i on mezi souzenými a odsouzenými. Za trestný čin velezrady měl ztratit svobodu na 12 let. Postupně prošel věznicemi v Praze-Ruzyně, na Borech a v Leopoldově, propuštění se dočkal po amnestii v roce 1964. O padesát let později v roce 2014 obdržel od ministra obrany dekret a odznak za účast v protikomunistickém odboji. V roce 2025 získal Ivo Klempíř od Ústavu pro studium totalitních režimů Cenu Václava Bendy za statečné občanské postoje v době komunistické totality a aktivní činnost při hájení hodnot svobody, demokracie a lidských práv, a za výrazný přínos k návratu svobody a demokracie.

Související:

● 1919:  ⃰  Jaroslav Šperl

čs. voják, plukovník, příslušník paravýsadku Carbon, emigrant

foto Wikimedia Commons (volné dílo)

Jaroslav Šperl se narodil 7. listopadu 1919 v Praze. Ještě před maturitou opustil 16. února 1940 protektorát, ale odchod do Francie k československé zahraniční armádě se mu povedl až na druhý pokus. Do bojů o Francii už nezasáhl a byl evakuován do Anglie. Zde zahájil výcvik pro plnění zvláštních úkolů – absolvoval sabotážní kurz, školení na pozici radisty a parakurz. Byl zařazen do paradesatního výsadku Carbon, který byl na území Protektorátu Čechy a Morava vysazen v rámci třetí vlny 13. dubna 1944 v prostoru obcí Ratíškovice a Vacenovice. Skupina se po seskoku nesešla, Šperl zůstal pouze s velitelem Františkem Bogatajem. Společně prováděli sabotáže na železnici a ozbrojené přepady německých transportů. Podařilo se jim spojit s Radou tří a společně s výsadky Clay a Calcium navázali spojení s Londýnem prostřednictvím vysílaček. Skupina se později spojila s partyzánským oddílem ze Slovenska. V lesích u Míkovic vybudovali bunkry a vytyčili plochy pro shozy materiálu z letadel. 28. března 1945 byla vysílačka skupiny zaměřena a došlo k ozbrojenému střetu s gestapem; Šperl se prostřílel, těžce zraněný Bogataj byl zatčen. V závěru války se Jaroslav Šperl zúčastnil osvobození obce Popovice u Uherského Hradiště. V roce 1945 za svou statečnost získal Československý válečný kříž 1939, medaili Za chrabrost před nepřítelem a medaili Za zásluhy I. stupně. Po válce z armády odešel a po únorovém převratu v květnu 1948 s rodinou opustil Československo. Usadil se v USA, kde pracoval a žil až do své smrti 11. dubna 2005. Zemřel ve věku 85 let v Beloitu ve státě Wisconsin. Dne 16. října 1990 byl v Československu povýšen do hodnosti plukovníka pěchoty.