Při příležitosti Dne boje za svobodu a demokracii 17. listopadu probíhaly vzpomínkové akce nejen na Národní třídě, ale také na dalších místech republiky. Pietní akt například proběhl v Památníku Vojna v Lešeticích.

V Praze se na přelomu září a října konal summit Eustory, pravděpodobně největšího amatérského badatelského hnutí v Evropě. „Historie nás v Praze provázela na každém kroku,“ říkají v rozhovoru Katja Fausser a Melina Heinze z německé nadace Körber Stiftung, jež celou soutěž zastřešuje.

Po dlouhých 80 letech se naplnilo přání protinacistického odbojáře Josefa Strnada. Ten před svou popravou v říjnu 1943 v Drážďanech v posledním dopise rodinu žádal, aby byl do věže kostela v jeho rodných Chlístovicích vyzdvižen nový zvon.

Včera 20. listopadu oslavil své 75. narozeniny historik, spisovatel, publicista, pedagog a hudebník Jaroslav Čvančara. Bývalému kolegovi z Ústavu pro studium totalitních režimů k významnému životnímu jubileu gratulujeme.

Ústav pro studium totalitních režimů je připraven podílet se ve spolupráci s Ministerstvem práce a sociálních věcí na narovnání důchodů disidentům a jejich rodinným příslušníkům. Současné vedení to považuje za historickou křivdu, kterou je nutné napravit.

Ani letos nemohl Ústav pro studium totalitních režimů chybět na oslavách 17. listopadu 1989 na pražské Národní třídě. Vše vyvrcholilo vzdělávací tramvají, v níž se debatovalo o 17. listopadu pod patronací oddělení občanského vzdělávání.

Přímo na „místě činu“ byla ve čtvrtek 16. listopadu slavnostně představena nová kniha Ministerstvo zemědělství 1938-1989 autorů Petra Aneva a Jiřího Fialky, kterou nedávno vydal Ústav pro studium totalitních režimů. Pomyslným kmotrem knihy byl současný ministr Marek Výborný.

V úterý 14. listopadu proběhl v Ostravě křest nové knihy Perzekuce mužských řeholí komunistickým režimem 1948-1964 historika a pedagoga Vojtěcha Vlčka, na níž se podílel i Ústav pro studium totalitních režimů.

V pondělí 6. listopadu se vedení Ústavu pro studium totalitních režimů sešlo s ministrem pro evropské záležitosti Martinem Dvořákem. Představilo mu činnost instituce a jednalo o možnostech propojení výzkumu totalit 20. století na úrovni Evropské unie.

Ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů a jeho 1. náměstek reagují na nepřesnosti ve zprávách některých médií, referujících o jejich pátečním soudu se skupinou bývalých zaměstnanců instituce, která je v otevřeném dopise obvinila z bossingu, cenzury a nehospodárnosti.