ANKETA: ÚSTR se vrátil do Platformy evropské paměti a svědomí

Před zahájením nedávné, Ústavem pro studium totalitních režimů spoluorganizované, mezinárodní konference Ruská hybridní válka proti demokratickému světu – výzva pro evropskou paměťovou politiku, rozhodovaly členské organizace Platformy evropské paměti a svědomí o opětovném přijetí Ústavu pro studium totalitních režimů do této nevládní a neziskové organizace. ÚSTR pomáhal Platformu evropské paměti a svědomí v roce 2011 zakládat, ale za předchozího vedení z ní vystoupil. Hlasování skončilo jednomyslně pro a ÚSTR je tak opětovně součástí Platformy. Zeptali jsme se několika odborníků a politiků, jak tento krok vnímají a hodnotí?

MILOŠ VYSTRČIL, předseda Senátu ČR:


Určitě je to logický krok, protože Ústav pro studium totalitních režimů jako paměťová instituce byla před 11 lety u zakládání Platformy evropské paměti a svědomí a z důvodu, které mi nepřijdou logické, ji opustila. V této době je zvlášť důležité, že budeme mít zastoupení v orgánu na evropské úrovni. Platforma se stará o evropskou paměť, která je v různých zemích jiná, ale je nesmírně důležité zločiny komunistického režimu zmapovat a připomínat, jaké jsme za socialismu zažívali ústrky a nesvobodu. Protože jeden ze způsobů, který totalitní země používají, je zkreslovat minulost, a tím pak odůvodňovat současné kroky. Viz například nesmyslné tvrzení Putina o potřebě denacifikovat Ukrajinu. Podobně i my se setkáváme s tvrzeními z dob našeho socialismu a komunismu, která nejsou pravdivá, a všichni víme, že v té době byl nedostatek spousty druhů zboží, že nebylo možné, aby všichni studovali na všech vysokých školách, a přesto si někteří dovolí už dnes vykládat, že tomu tak nebylo a že všichni měli rovné možnosti a rovné příležitosti. Tyhle nesmysly musí být vyvraceny a nejlépe, když existuje paměťová instituce, která to doloží, vysvětlí a zdokumentuje. A dalším krokem by mělo také být, že lidé budou moci ty zločiny vidět někde na vlastní oči, že bude nezpochybnitelné, že to tak je, protože u toho budou důkazy a dokumenty, zkrátka archiv, který doloží, že je to skutečnost.


MAREK MUTOR, předseda Platformy evropské paměti a svědomí:


Osobně jsem velmi rád, že se Ústav pro studium totalitních režimů po letech opět navrátil do Platformy evropské paměti a svědomí, protože byl jedním ze zakládajících členů. Je nepopiratelné, že nové vedení vede Ústav správným směrem a obnovuje spolupráci na mezinárodním poli. Díky těmto krokům bude tak i český hlas zastoupený v mezinárodních debatách o evropské historii. Ústav pro studium totalitních režimů je institucí, která spravuje archiv a povědomí o bývalém komunistickém režimu, a tím se stává jednou z nejdůležitějších paměťových institucí ve střední a východní Evropě. Opětovná přítomnost ÚSTR v Platformě povede k užší spolupráci s mnohými zahraničními institucemi, která se přenese do společných projektů, srovnávacích výzkumů či vzdělávacích projektů.


MARTIN PALOUŠ, český diplomat a pedagog, člen Rady ÚSTR:


Skutečnost, že Ústav pro studium totalitních režimů se vrací do Platformy evropské paměti a svědomí, je jednoznačně pozitivní. Vnímám to jako splnění cíle současného vedení najít jakýsi nový počátek a způsob, jak se efektivně, v kontextu zákona, kterým byl ÚSTR stvořen a omezuje mu jeho činnost na určité věci, vyrovnávat s výzvami dneška. Totalitarismus musí být předmětem bedlivého zkoumání současných historiků, ale současně musí existovat mezinárodní komunikace, dialog a řekněme komparativní přístup. Je třeba s ostatními partnery nejenom zjišťovat, že máme určité podobnosti v konkrétních případech, ale i nacházet společná témata. Je rovněž velice důležité si uvědomit, že totalitarismus je nejenom evropským problémem, že neexistuje jen evropské řešení, ale že jsou tady taky ti druzí v rámci dnešního světa a ti, podle mého názoru, musí být do diskuze o těchto problémech pozváni a musí v ní mít také nějaké slovo.


Připravil MARTIN VACEK

Foto Majda Slámová / Úřad vlády