Uspořádali jsme mezinárodní konferenci Komunistické strany v sovětském bloku 1981–1985

Termín: Od 04. 10. 2023, 10:00 do 05. 10. 2023, 14:00

Místo konání: Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR, Sál Státních aktů - č. 108, Sněmovní 4

V. ročník mezinárodní konference ze série Revolution accomplished. Communists in power Komunistické strany v sovětském bloku 1981–1985. Koroze systému se uskutečnil ve dnech 4. a 5. října 2023 v Praze.

Konferenci organizovali Ústav pro studium totalitních režimů (Česká republika), Ústav paměti národa (Slovensko), Ústav národní paměti (Polsko) a Výbor národní paměti (Maďarsko). Spoluorganizátorem akce byla Evropská síť Paměť a solidarita.

Cílem konference byla analýza činnosti a vývoje komunistických stran v sovětském bloku od nástupu Wojciecha Jaruzelského k moci v Polsku (1981) až po volbu Michaila Gorbačova generálním tajemníkem ÚV KSSS (1985). Komunistické strany v sovětském bloku se v první polovině 80. let 20. století potýkaly s řadou vnitřních i mezinárodních krizí, jejichž kořeny sahaly hluboko do minulosti. Sovětská invaze do Afghánistánu a polská krize přinesly radikální ochlazení vztahů mezi Západem a Východem. Skončilo období détente, začala „druhá studená válka“. Administrativa nového amerického prezidenta Ronalda Reagana nastolila vůči Sovětskému svazu ostrý konfrontační kurz, na který Moskva ani její spojenci nedokázali adekvátně reagovat. Většina států sovětského bloku se v této době potýkala se závažnými ekonomickými problémy. Neefektivní hospodářská politika, vysoká míra zadlužení a celkový pokles životní úrovně vedly ke vzniku komplexních společenských krizí, které akcelerovaly vznik a rozvoj různých opozičních hnutí. Nejvýraznějším příkladem tohoto vývoje se stalo Polsko, které po celou první polovinu 80. let zůstávalo hlavním ohniskem neklidu“ v rámci východního bloku. Žádná z vládnoucích komunistických stran přitom nedokázala najít spolehlivý recept na oživení svého národního hospodářství. Jejich pokusy o ekonomické reformy byly většinou jen polovičaté, nedůsledné a nepřinesly očekávané výsledky. V krizi se ocitly také samotné komunistické strany, které po třech desetiletích u moci začaly procházet velkou generační obměnou. Přesto většina východoevropských režimů nadále zůstávala „gerontokraciemi“, ve kterých bylo nanejvýš obtížné najít adekvátní náhradu za dlouholetého vůdce, který zemřel. Příkladem může být SSSR po úmrtí L. I. Brežněva nebo Jugoslávie po úmrtí J. B. Tita. Typickým znakem vývoje sovětského bloku v letech 1981–1985 byl také vzestup nacionalismu a vyostření etických konfliktů mezi národy „státotvornými“ a národnostními menšinami. Kromě samotného Sovětského svazu se to týkalo zejména Rumunska, Bulharska a Jugoslávie.