Vyhlašujeme Call for Papers na konferenci Komunistické strany v sovětském bloku 1981–1985

Termín: Od 04. 10. 2023 do 05. 10. 2023
Místo konání: Praha

Vyhlašujeme Call for papers na V. ročník mezinárodní konference ze série Revolution accomplished. Communists in power Komunistické strany v sovětském bloku 1981–1985. Koroze systému, která se uskuteční 4. a 5. října 2023 v Praze. Uzávěrka přihlášek příspěvků je 18. června 2023.

Termín: 4. a 5. října 2023

Místo konání: Praha, přesné místo bude upřesněno

Ukončení registrace příspěvků: 18. června 2023

Výsledek výběru příspěvků: 26. června 2023

Název a anotaci Vašeho příspěvku v angličtině nebo češtině (max. rozsah 2 400 znaků) a Váš stručný profesní životopis zasílejte na e-mail: tomas.malinek@ustrcr.cz

Cílem konference je analýza činnosti a vývoje komunistických stran v sovětském bloku od nástupu Wojciecha Jaruzelského k moci v Polsku (1981) až po volbu Michaila Gorbačova generálním tajemníkem ÚV KSSS (1985). Komunistické strany v sovětském bloku se v první polovině 80. let 20. století potýkaly s řadou vnitřních i mezinárodních krizí, jejichž kořeny sahaly hluboko do minulosti. Sovětská invaze do Afghánistánu a polská krize přinesly radikální ochlazení vztahů mezi Západem a Východem. Skončilo období détente, začala „druhá studená válka“. Administrativa nového amerického prezidenta Ronalda Reagana nastolila vůči Sovětskému svazu ostrý konfrontační kurz, na který Moskva ani její spojenci nedokázali adekvátně reagovat. Většina států sovětského bloku se v této době potýkala se závažnými ekonomickými problémy. Neefektivní hospodářská politika, vysoká míra zadlužení a celkový pokles životní úrovně vedly ke vzniku komplexních společenských krizí, které akcelerovaly vznik a rozvoj různých opozičních hnutí. Nejvýraznějším příkladem tohoto vývoje se stalo Polsko, které po celou první polovinu 80. let zůstávalo hlavním ohniskem neklidu“ v rámci východního bloku. Žádná z vládnoucích komunistických stran přitom nedokázala najít spolehlivý recept na oživení svého národního hospodářství. Jejich pokusy o ekonomické reformy byly většinou jen polovičaté, nedůsledné a nepřinesly očekávané výsledky. V krizi se ocitly také samotné komunistické strany, které po třech desetiletích u moci začaly procházet velkou generační obměnou. Přesto většina východoevropských režimů nadále zůstávala „gerontokraciemi“, ve kterých bylo nanejvýš obtížné najít adekvátní náhradu za dlouholetého vůdce, který zemřel. Příkladem může být SSSR po úmrtí L. I. Brežněva nebo Jugoslávie po úmrtí J. B. Tita. Typickým znakem vývoje sovětského bloku v letech 1981–1985 byl také vzestup nacionalismu a vyostření etických konfliktů mezi národy „státotvornými“ a národnostními menšinami. Kromě samotného Sovětského svazu se to týkalo zejména Rumunska, Bulharska a Jugoslávie.

Tematické okruhy:

konec détente, „druhá studená válka“ a závody ve zbrojení
reakce komunistických stran na polskou krizi
mezinárodní spolupráce komunistických stran
ozbrojené složky jako nástroj politiky komunistických stran
opoziční hnutí v sovětském bloku
pokusy komunistických stran o ekonomické reformy
generační obměna v rámci komunistických stran
nacionalismus a etnické konflikty v zemích sovětského bloku.

Konferenci organizují Ústav pro studium totalitních režimů (Česká republika), Ústav paměti národa (Slovensko), Ústav národní paměti (Polsko) a Výbor národní paměti (Maďarsko). Spoluorganizátorem akce je Evropská síť Paměť a solidarita.

Kontaktní osoba: Mgr. Tomáš Malínek, Ph.D. (Ústav pro studium totalitních režimů)

Výběr příspěvků provede programový výbor konference. Konference proběhne v anglickém a českém jazyce. Tlumočení bude zajištěno.

Výstupem konference bude recenzovaná kolektivní monografie.