30. 9. / 30 případů majora Zemana – Kvadratura ženy (beseda)

Termín: 30. 09. 2026, 17:00
Místo konání: Muzeum Policie ČR, Ke Karlovu 453/1, Praha 2

Cyklus Ústavu pro studium totalitních režimů věnovaný seriálu 30 případů majora Zemana pokračuje dalším dílem. Ve středu 30. září 2026 od 17:00 hodin se uskuteční program věnovaný epizodě Kvadratura ženy, která patří k nejvýraznějším a zároveň k diváky nejuznávanějším dílům celého seriálu. Kvadratura ženy je 15. epizoda, zasazená do roku 1958.

Major Zeman není jen detektivka

Seriál 30 případů majora Zemana, vysílaný v letech 1975–1980, představuje jeden z nejznámějších příkladů televizní tvorby normalizačního Československa. Jednotlivé epizody spojují kriminální zápletky s dobovým politickým výkladem československých dějin. Právě proto je seriál dodnes cenným pramenem pro poznání mechanismů, jimiž komunistický režim prostřednictvím populární kultury utvářel obraz minulosti, nepřítele i žádoucího společenského pořádku. Jedním z nejvýraznějších příkladů je epizoda Kvadratura ženy, která se opírá o skutečný a mimořádně brutální případ vraždy Herty Černínové z roku 1951.

Některé zdroje mylně uvádějí, že 15. díl seriálu je inspirován případem Otýlie Vranské. Skutečnost je však jiná: Případ Otýlie Vranské je v epizodě zmíněn jako odstrašující a typově podobný případ prvorepublikové policie, pro niž se stal ostudným „pomníčkem“ (nevyřešeným případem, připomínkou neúspěchu). Komunistická kriminálka však svoji „Vranskou“ vyřešila. Předobrazem pro seriálovou epizodu se stal skutečný případ z r. 1951 (díl je dějově posunut do r. 1958): účetní Hertu Černínovou zavraždil a rozčtvrtil její kolega Šmíd. Během necelého týdne se podařilo vrahy odhalit zásluhou kriminalistů Nečáska a Zahrádky. V seriálu ovšem je tím hlavním hrdinou právě Jan Zeman.

„Na Kvadratuře ženy je pozoruhodné, že navzdory své temné a velmi brutální zápletce patří mezi epizody, v nichž není hlavním tématem boj se státním nepřítelem. O to zajímavější je sledovat, jak seriál pracuje s obrazem kriminality a policie a jak z reálného případu vytváří dramatický příběh. Skuteční kriminalisté, kteří vraždu Herty Černínové v roce 1951 objasnili, zůstali ve stínu fiktivního majora Zemana. I to je připomínka toho, že za televizní postavou a atraktivním příběhem často stojí skutečné události a skuteční lidé, jejichž osudy se od seriálového vyprávění mohou výrazně lišit,“ konstatuje Petr Kopal, historik Ústavu pro studium totalitních režimů a garant celého projektu.

Proč se k Majoru Zemanovi vracet i dnes?

Setkání věnované Kvadratuře ženy nabídne prostor nejen pro připomenutí samotné epizody, ale také pro diskusi o jejím vzniku, historickém kontextu a způsobu, jakým seriál pracuje s obrazem společnosti a bezpečnostních složek. Pozornost bude věnována také tomu, jak se měnil vztah veřejnosti k seriálu v průběhu desetiletí a proč jednotlivé díly dodnes vyvolávají rozdílné reakce. Ústav pro studium totalitních režimů tímto cyklem navazuje na dlouhodobý zájem o studium komunistické propagandy, každodennosti období normalizace a způsobů, jimiž totalitní režimy prostřednictvím médií ovlivňovaly společenské vnímání minulosti i současnosti. „Seriál je ukázkou angažované tvorby Československé televize v průběhu normalizace. Tato angažovanost je v tomto případě znásobena manipulací historických faktů a samotné podstaty jednotlivých případů a jejich dotváření pro politické vyznění. Kvadratura ženy je jedním z několika málo dílů seriálu, které se drží detektivního žánru“ dodává historik České televize Daniel Růžička.

„Případ vraždy Herty Černínové z roku 1951 je známý spíše pod názvem jednoho z dílů seriálu 30 případů majora Zemana – Kvadratura ženy. Ovšem zde utrpěl značnou autorskou licencí, která mu dodala požadovaný charakter vraždy téměř mezi živly, kteří se stále vzhlíželi v buržoazním způsobu života a nepřipouštěli si, že společnost již dávno vyrazila vstříc jasným zítřkům. Pravda však byla daleko prozaičtější a motiv této vraždy starý snad jako samo lidstvo – bezpracný zisk.

Tím samotný případ nebyl výjimečným ani v té době. Čím však byl výjimečný byla jednak rychlost vyřešení a jednak osobnostmi, díky kterým byl vrah dopaden. Těmi byli především Pražský Maigret Karel Kalivoda, budoucí eso naší kriminalistiky Jaroslav Zahrádka či známý detektiv Miloslav Nečásek,“ konstatuje Radek Galaš, ředitel Muzea Policie České republiky a současně dodává, že další zajímavou okolností byla nezvyklá podoba s případem vraždy Otilie Vranské. O tom, jak se případ skutečně odehrál a jak byl využit – či zneužit v legendárním seriálu bude další ze setkání z cyklu 30 případů majora Zemana z autorské dílny Muzea Policie ČR a Ústavu pro studium totalitních režimů.

Organizátoři upozorňuji, že z kapacitních důvodů je nezbytné místa v sále rezervovat na emailové adrese kvc@muzeumpolicie.cz. V průběhu akce budou pořizovány fotografické a audiovizuální záznamy, které mohou být následně zveřejněny organizátory. Účastí na akci účastníci vyjadřují souhlas s jejich použitím.