Jan Mašek se narodil 30. listopadu 1923 v Českých Budějovicích. Otec Jan vlastnil pohřební ústav, maminka Marie pocházela z Vodňan z mlynářské rodiny. Vystudoval v Českých Budějovicích obchodní akademii, odmaturoval v roce 1942. Následujícího roku byl nasazen na práci do Říše, ale na vánoce uprchl domů. Do konce války pracoval v letecké továrně. Za války se podílel na protinacistickém odboji, například několikrát přerušil s kamarádem Jaroslavem Kaskou komunikační kabel mezi letištěm v Budějovicích a Prahou. Po válce šel v září 1945 na vojnu a poté se hlásil na práva do Prahy, ale kvůli třídnímu původu se nemohl ani zapsat. Po komunistickém puči v únoru 1948 spolu s Jaroslavem Kaskou, Janem Rachačem a dalšími třemi kamarády založili odbojovou skupinu. Tiskli a šířili protikomunistické letáky, shromažďovali zbraně, ale především převáděli přes hranice lidi do americké okupační zóny v Německu. V únoru 1949 Kaska s Maškem sami odešli na Západ poté, co byli varováni, že je na ně vydán zatykač v důsledku zatčení zbylých čtyř členů skupiny. Prošli uprchlickým táborem v Lechfeldu, navázali spolupráci s CIC a stali se z nich agenti-chodci. V Praze a na jihu Čech poté společně s Kaskou vybudovali rozsáhlou zpravodajskou síť, která získávala hospodářské a vojenské informace. V roce 1949 Mašek nejméně osmkrát přešel přes hranice zpět do Československa. Celkově přešli tam a zpět třináctkrát. Od roku 1950 oba pracovali pro britskou zpravodajskou službu. Mašek spolu s Kaskou patřili mezi nejvýznamnější kurýry a převaděče na Šumavě. Do Československa šel Mašek spolu s Kaskou naposled v létě 1951. V srpnu byli na zpáteční cestě zatčeni v sovětské okupační zóně Rakouska kvůli falešným dokladům a letecky přepraveni do Sovětského svazu. Devět měsíců byl Mašek internován v Moskvě v Lubjance a poté ve věznici Lefortovo. V květnu 1952 byl vydán zpět do Československa a předán StB. V 50. letech skončila ve vězení i téměř celá Maškova širší rodina. Matka byla v roce 1950 zatčena a vězněna až do amnestie v roce 1960, sestra Blanka rovněž skončila ve vězení a byla propuštěna týden před svou smrtí, strýc z matčiny strany si odseděl 10 let a jeho manželka 8 let. Maškova teta s manželem i synem dostali každý 10 let, Maškův druhý strýc plk. Ladislav Nedbal ve vězení zemřel. Po vyšetřování v Praze a v Českých Budějovicích byl Jan Mašek v dubnu 1954 odsouzen za velezradu a špionáž na doživotí. Nejprve byl vězněn v Opavě na technickém komandu, kde zůstal do roku 1957. Po vážné operaci hlavy byl přemístěn do Prahy a odtud na lágr Bytíz na uran na Příbramsko, kde zůstal do začátku roku 1964. Na svobodu se dostal na podmínku 6. května 1964. Po okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy v srpnu 1968 emigroval do Rakouska, kde do roku 1970 čekal na manželku, s níž se usadili ve Švýcarsku. Pracoval nejprve v bance a poté ve společném podniku s manželkou. V roce 1991 se na čtyři roky přestěhoval do USA. V druhé polovině 90. let znovu získal české státní občanství a na důchod se vrátil do České republiky.